Potomci starého rodu potřebují otevřít lom. Prý aby měli peníze na obnovu lesa u Moravského krasu

Potomci starohraběcího rodu Salmů vlastní na Blanensku rozlehlé lesy, v nichž hospodaří právě prostřednictvím své společnosti Salm. Tvrdí, že les jim sežral kůrovec, a aby bylo na jeho obnovu, poskytnou pozemky k těžbě granodioritu, přičemž ze zisku obnoví krajinu. O těžbu má zájem firma Kamenolomy ČR, patřící stavebnímu koncernu Strabag z Rakouska, kde žijí Salmové.

V pondělí se její zástupci sešli s Hugem Salmem, předsedou představenstva firmy Salm, s odpůrci projektu v Kuničkách. Petici proti záměru již podepsalo bezmála 3500 lidí a zabývá se jí petiční výbor Senátu. Přímo na jednání jej zastupovala senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL).

„Obavy místních vnímám. Cílem rodiny Salmů není ničit krajinu, o kterou se po celé generace starala. Kůrovcová kalamita však na našich pozemcích zničila les. Snažíme se o jeho obnovu, což je velmi nákladné a časově náročné. Bude to trvat desítky let. Zřízení kamenolomu na našich pozemcích může být zdrojem příjmů, které použijeme právě na obnovu lesa,“ uvedl právní zástupce Salma Michal Koranda, který přetlumočil jeho vyjádření z němčiny.

Diskuse byla místy velmi emotivní a potvrdila silné obavy místních obyvatel z dopadů plánované těžby na kvalitu života v regionu, uvedla na svém facebookovém profilu k jednání senátorka Vítková. Petiční výbor horní komory parlamentu k věci vypracuje pro vedení Jihomoravského kraje své stanovisko. Představitelé regionu o projektu následně rozhodnou.

Schvalovací proces bude ale náročný. Musí k němu vzniknout i studie posuzující dopady vzniku kamenolomu na okolní přírodu. V rámci řízení budou mít odpůrci projektu možnost se vyjádřit.

Mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná Novinkám řekla, že s vybudováním lomu u Kuniček počítal stát již v osmdesátých letech minulého století. Granodiorit je strategickou surovinou využívanou především při výstavbě silnic, železnic a dalších infrastrukturních projektů.

„Já se omlouvám, ale s tím odůvodněním ať jdou do háje. Tvrzení, že musím zničit les, abych mohl obnovit les, nedává smysl,“ řekla Novinkám starostka Rájce-Jestřebí Romana Synakieviczová. Připomněla, že stát štědře pomáhá lesníkům bojujícím s kůrovcem.

Zatímco Hugo Salm je většinovým podílníkem v Salm, a. s., a záměr podporuje, jeho bratranci George a Leopold jsou menšinovými podílníky a se záměrem nesouhlasí, protože jejich matka by jej nikdy nedovolila. Pro obyvatele Blanenska představuje kauza až kulturní šok.

Salmové byli totiž po staletí nejen skvělými hospodáři skvěle pečujícími o své podniky a zámky, ale také o krajinu i lidi. Propagátor očkování proti neštovicím Hugo František Salm (1776–1836) doslova platil lidem žijícím na jeho panství, aby nechali své děti očkovat. Salmům sice byly zabaveny coby údajně rodu s německými kořeny zámky Blansko a Rájec na základě Benešových dekretů, vždy byli považováni za nejvýznamnější zástupce moravské šlechty.

Po roce 1989 se na Blanensko z Vídně vrátila starohraběnka Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitzová (1931–2022), která sice nežila na zámcích, na nichž vyrůstala, ale byla nesmírně populární. Odpůrci projektu zdůrazňují, že vybudování lomu by „paní hraběnka nedopustila“, což v dopise potvrdili i její synové George a Leopold.