Článek
Podle studie, kterou zpracovala Česká geologická služba ve spolupráci s Těžební unie a Sdružení pro výstavbu silnic, může Česko v příštích letech čelit nedostatku stavebního kameniva. Ze současných 216 aktivních kamenolomů bude podle odhadů během následujících deseti let významná část vytěžena nebo skončí jejich provoz. Otevírat nové těžební lokality se však dlouhodobě nedaří.
Zdlouhavý a komplikovaný povolovací proces, především kvůli posouzení vlivů na životní prostředí, i obvyklý odpor místních obyvatel jsou hlavními příčinami, proč se regionální politici do podpory konfliktních záměrů spojených se zvýšenou dopravou, hlukem a zásahy do krajiny zrovna nehrnou.
Stejné to je i v případě povolovacího procesu k otevření nového kamenolomu u Jindřichovic na Sokolovsku, kde těžební společnost České štěrkopísky narazila v rámci připomínkového řízení při posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) na odpor okolních měst a obcí. „Naším cílem je stát se dobrým sousedem, tedy jednak minimalizovat negativní vlivy těžby a zároveň podpořit rozvoj Jindřichovic. Nicméně pokud by se v rámci posuzování dopadů ukázalo, že těžba přinese nepřiměřený zásah do životního prostředí, úřady ji nepovolí,“ říká Petr Dušek, mluvčí Českých štěrkopísků.
Kritika k záměru ze strany přilehlých obcí míří hlavně na plánovanou dopravu po silnicích II/210 a I/222, kudy mají denně projíždět desítky těžkých nákladních vozů, podle Duška jsou ovšem tyto obavy z velké části liché. „Zrovna tento záměr vyniká dobrým napojením na silniční síť, který minimalizuje průjezdy okolními obcemi a umožňuje využít k logistice dálnici D6. Vytěžené kamenivo by sice nákladní automobily odběratelů odvážely po silnici druhé třídy číslo 210, ale z velké části jižním směrem, tedy zcela mimo obec Jindřichovice,“ vysvětluje.
Pokud by krajský úřad dal projektu zelenou, ještě to podle mluvčího Českých štěrkopísků zdaleka neznamená, že by mohla začít těžba. Protože jde o tzv. ložisko nevyhrazeného nerostu, bude muset těžební společnost následně získat i rozhodnutí Obvodního báňského úřadu o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem.
Zásoba kameniva na 28 let
Zamýšlený kamenolom v oblasti vrchu Jedlovník v Krušných horách má mít relativně malou rozlohu (cca 25 hektarů). Jak ale potvrdily geologické průzkumy a následné laboratorní zkoušky, zásoba kvalitního stavebního kamene k vytěžení je zde velmi významná.
Při předpokládané roční expedici v řádu stovek tisíc tun by mělo ložisko vystačit regionu na příštích osmadvacet let a jak připomíná Dušek: „Sokolovsko bude v nadcházejících letech jako transformující se postuhelný region potřebovat velké množství betonu a kameniva na průmyslové zóny, občanskou vybavenost, energetické zdroje a další infrastrukturu.“
Nedostatek jedné ze základních stavebních surovin by mohl tedy Karlovarský kraj právě z lomu u Jedlovníku bez větších obtíží vcelku pokrýt. Otázkou ovšem je, jak významná bude zamýšlená podpora samotných Jindřichovic ze strany subjektů participujících na záměru. Jen další jezero vhodné k rekreaci po ukončení těžby za dlouhých 28 let k tomu asi stačit nebude.
