Článek
Průměrně má jihomoravská záchranka 300 výjezdů za den. „V posledních pěti dnech jich máme 310 až 315 za den a jedním z faktorů je právě horko,“ uvedla mluvčí záchranářů Michaela Bothová.
Podle ní jsou obtížemi a kolapsovými stavy často zasaženi senioři a chronicky nemocní. „Například v úterý jsme vyjížděli na Hodonínsku k seniorovi, který měl nevolnost, mžitky, pocity na zvracení, bolest na hrudi a kolapsový stav,“ popsala Bothová.
Podle ní ani není potřeba, aby senioři chodili ven na slunce. „Jsou sice doma a slunečnímu záření se nevystavují, ale málo pijí. V důsledku toho jsou pak dehydratovaní, poklesne jim tlak a může dojít ke kolapsu, tedy krátkodobé ztrátě vědomí. V takovém stavu mohou upadnout a způsobit si úraz,“ popsala Bothová.
Kolabovat mohou ale i mladí lidé. „Někdy jsou za to do jisté míry sami zodpovědní, například při jízdě na kole, kdy přeceňují svoje síly a celé hodiny jsou vystaveni přímému slunci a nedodržují pravidelný pitný režim. Pak zkolabují a je potřeba jim pomoci,“ řekla Bothová.
Ohroženou skupinou jsou ale i malé děti, u nichž při vysokých teplotách snadno nastane dehydratace. „Je potřeba důsledně kontrolovat, aby dítě dostatečně pilo. A další důležitou věcí je, že by dítě nemělo ani na chvíli zůstávat samotné ve vyhřátém autě, to je opravdu velmi nebezpečné,“ zdůraznila.
Apeluje, aby měli lidé v těchto horkých dnech dostatečný přísun tekutin. „Pozor ovšem na konzumaci alkoholu. Alkohol v horku působí rychleji než obvykle, navíc z organismu odvádí vodu,“ varovala mluvčí.
Za důležité považuje nevystavovat se přímému slunci na dlouhou dobu. „Při pohybu venku je dobré mít pokrývku hlavy a pohybovat se ve stínu. Fyzická zátěž by ve velkém horku měla být omezena na minimum. Doporučujeme lehké a vzdušné oblečení,“ uzavřela Bothová.
