Článek
V praxi vypadá past jako ohrada s dvoumetrovým oplocením nebo jako přístřešek bez střechy. Prase se dostane dovnitř dvířky, aby si pochutnalo na směsi kukuřice a ječmene. „Ve chvíli, kdy se pustí do jídla, tlakem uvolní spouštěcí mechanismus, který následně uzavře vstupní dveře pasti,“ řekla Novinkám mluvčí podniku Lesy města Brna Monika Neshybová.
V okolí Brna jsou hned dvě tyto pasti a lesníci jejich umístění tají kvůli obavám z vandalů. Navíc potřebují, aby v okolí těchto odchytových zařízení byl klid a divočáci si na ně postupně zvykli. Odchyt by měl být nejhumánnějším způsobem, jak snížit přemnoženou černou zvěř. Zatímco lovné kusy čeká odstřel, bachyně se selátky stěhování dál od města.
„Ono to vypadá jako zcela nový přístup. I když se tyto pasti nepoužívají, již před staletími byly běžné,“ vysvětlila Neshybová. Odchyt je alternativou k odstřelu. Technicky se pasti ještě vylepší, zatím mají jedny dvířka, časem by mohly mít až tři. Navíc je v každé z těchto pastí umístěná non-stop kamera, takže se správce dané honitby okamžitě dozví, že sklapla past.
V případě, že se zařízení osvědčí, plánují Lesy města Brna jeho rozšíření i na další lokality. Mělo by jít především o nehonební pozemky ve městě, kde je odstřel komplikovaný. Odchytové zařízení si pracovníci podniku vyrobili z vlastního dřeva na pile v Brně-Bystrci.
S přemnoženými divočáky jsou nejen v Brně, ale plošně na mnoha místech České republiky dlouhodobé problémy. I přes jejich zvýšený odlov se situace nelepší. Stěžují si zahrádkáři i správci parků a městské zeleně. V Brně-Jundrově ničili divočáci fotbalové hřiště natolik, že kvůli prasatům se tam nyní staví nový plot a prostor je střežený drony.
Divočák, ilustrační foto.
Takto loni v Brně-Jundrově poničili divočáci fotbalové hřiště.
