Článek
Důvodů k vytvoření desky bylo ale více. „Již 6. října uplyne 65 let od úmrtí profesora Absolona, který byl nejen archeologem a jeskynním badatelem, ale i geografem, pedagogem na Karlově univerzitě a dlouholetým pracovníkem Moravského zemského muzea,“ sdělila Novinkám mluvčí muzea Barbora Onderková.
Absolon se tak pomyslně vrátil na místo, které měl snad nejraději. Přestože se otevření Antroposu nedožil (pavilon byl otevřen v roce 1962) usiloval o jeho vybudování přes 30 let.
Deska zdobí stěnu u schodiště, po němž stoupají návštěvníci pavilonu k maketě obřího mamuta, na jejíž výrobě se podílel pro Výstavu soudobé kultury, která se konala v roce 1928 v Brně.
Absolonův mamut není jen pýchou Pavilonu Antropos, ale i symbolem lásky. Vždy na prvního máje se pod ním koná Líbání pod chobotem.
Věstonická venuše, kterou Absolon drží, připomíná keramický originál. Ten vznikl za časů lovců mamutů, a to zhruba před 29 000 lety. Jde o nejstarší umělecký předmět na světě.
Výročí nejdelší výpravy na dno Macochy
Desku vytvořila výtvarnice Irena Armutidisová. Shodou okolností si jeskyňáři v těchto dnech připomínají i 120. výročí od třetí a nejdelší výpravy týmu profesora Absolona na dno propasti Macocha v Moravském krasu.
„Bylo to tehdy přístupné pouze shora (z Dolního můstku, pozn. red.) po lanech či žebřících, pobyli v bivaku šest dnů a pět nocí, a to od 28. srpna do 2. září 1905,“ popisuje odborný pracovník Správy jeskyní České republiky (SJ ČR) Petr Zajíček.
Tým profesora Absolona na třetí výpravě na dno propasti Macocha v Moravském krasu
Absolon rovněž objevil a veřejnosti zpřístupnil Punkevní jeskyně. Propojil je se dnem propasti Macochy a z ní pak s pomocí československé armády nechal v podzemí vytvořit vodní plavbu pro turisty. Vznikla tak unikátní přírodní atrakce, kterou ročně navštíví 200 tisíc turistů.
