Článek
Do Liptákové se na Facebooku ostře pustil Matěj Hollan (dříve Žít Brno), který byl stejně jako Liptáková náměstkem za doby primátora Petra Vokřála (ANO). Právě Hollanovo Žít Brno přišlo s myšlenkou Deklarace smíření, kterou poté podpořili v zastupitelstvu koaliční partneři.
Hollan připomněl, že Liptáková byla stejně jako on lídrem do komunálních voleb. „A s Klárou Liptákovou jsme do Brna pozvali poprvé oficiálně naše sudetské krajany v čele s Berndem Posseltem a spolu jsme napsali a schválili Deklaraci smíření, kde litujeme tehdejšího divokého odsunu,“ uvedl na Facebooku Hollan.
Připomněl také tehdejší cestu Liptákové ještě coby místopředsedkyně v té době vládní KDU-ČSL na Sudetoněmecký sjezd do Aukšpurku (Augsburgu). „Když tam jako vysoce postavený český politik jedete, automaticky je to bráno tak, že sudetské Němce považujete za krajany,“ zdůraznil Hollan s tím, že tam Liptáková jela v roce, kdy měl ještě Sudetoněmecký landsmanšaft ve svých stanovách snahu o prolomení Benešových dekretů.
Liptákovou, která je krajskou opoziční zastupitelkou, nyní kritizuje, protože se staví proti sjezdu sudetských Němců, který má být v květnu v Brně poprvé v České republice. Na pondělním krajském zastupitelstvu se opoziční strany Stačilo! a SPD s Trikolorou, PRO a Svobodnými snažily dostat na program jednání bod, kterým by kraj odmítl sudetské setkání v Brně. To se ale opozičním stranám nepodařilo.
Sudetští Němci přijedou na pozvání iniciativy Meeting Brno, která od roku 2015 pořádá stejnojmenný festival, v rámci něhož se koná Pouť smíření z Pohořelic do Brna jako připomínka poválečného odsunu německy hovořícího obyvatelstva.
Liptáková se proti Hollanovi ohradila a některá tvrzení označila za lživá. Novinkám napsala, že letos je situace diametrálně jiná než před 12 lety. „Sudetoněmecké krajanské sdružení sice odstranilo své politické požadavky na zneplatnění Benešových dekretů ze stanov, ale ukázalo se, že v programu tento požadavek spolek stále má. Je tedy zřejmé, že to není věc, která by byla odsouzena k zániku s vymřením válečné generace,“ upozornila Liptáková.
Připomněla také příhodu z loňského ročníku Pouti smíření z Pohořelic do Brna: „Mezi oficiálními řečníky zazněl požadavek na navrácení majetků a odstranění Benešových dekretů.“
Pokud tedy krajanský spolek provozuje politické proslovy a požadavky směřující k destabilizaci našeho státoprávního a majetkového uspořádání a chystá se pořádat svůj sněm s několika tisíci účastníky na našem území, není podle mě v zájmu města Brna ani ČR jakákoliv podpora této akce,“ řekla Liptáková a připomněla i vítěze nedávných maďarských voleb Pétera Magyara, který zpochybňuje Benešovy dekrety.
Dřívější podporu Deklaraci smíření nerozporuje. „Tehdy to ani moc nešlo jinak, protože vítěz voleb, hnutí ANO, trvalo na spolupráci s Žít Brno, které přišlo s nápadem na Rok smíření. Tehdy to Hollan prezentovali jako jednorázové gesto k 70. výročí skončení války, ne jako potenciálně gradující akci,“ vysvětlila Liptáková.
Připustila také návštěvu sudetského sjezdu. „Lidovci tradičně podporovali kulturní výměnu a utužování vztahů s okolními zeměmi. Já jsem v tom neviděla nic nekalého a proti smírnému soužití následujících poválečných generací nejsem ani dnes,“ uzavřela Liptáková, která bude v letošních komunálních volbách kandidátkou na primátorku uskupení Brno Naplno, složeného ze Svobodných, Trikolory a PRO.
