Článek
Ve Znojmě se narodil a je součástí zdejší romské menšiny, která tady žije desítky let, říká muž, jehož jméno redakce zná, ale aby na sebe a svou rodinu neupoutal pozornost, požádal o anonymitu. „Proto mi vadí, že po tom, co se tady stalo, nás všichni házejí do jednoho pytle. Ptali se mě kolegové v práci, co ti vaši cikáni zas dělali za bordel? Mysleli to z legrace, ale když je to denně, mám toho plné zuby,“ hlásá.
Skupina, která si mezi sebou v polovině června tvrdě vyřizovala účty, se nedávno do Znojma přistěhovala z Brna a ze Slovenska. „Od té doby, co sem přišli mezi nás, místní starousedlíky, nedělá to dobrotu. Jsou to jiní Romové, hluční, potřebují se scházet a řešit spory venku. Pravidla jim nic neříkají,“ míní muž. On sám je ze čtyř dětí a říká, že všechno začíná v rodině. „Rodiče chtěli, abychom se vyučili, a tak jsme se vyučili, chodíme do práce, platíme nájem a naše děti posíláme do školy. V tom je ten rozdíl mezi námi a tady těmi, kteří tu dělají jen bordel. Kvůli nim se na nás dívají stejně, vidí černého a je jim to jedno“ zlobí se.
Střední park bez laviček
Problém s nepřizpůsobivými obyvateli je ve Znojmě velké téma. „Není to nic, co bychom popírali. Proto investujeme do bezpečnosti, posilujeme městskou policii. Ale žádná válka gangů tady není, nic tak vyhroceného tady nemáme,“ říká místostarosta Jakub Malačka (Naše Znojmo). „Statistiky říkají, že Znojmo je podprůměrným městem, co se týká kriminality. Násilné trestné činy se nám vyhýbají,“ dodává.
Město usiluje o zvýšení bezpečnosti a klidu v ulicích řadou opatření. „Možností moc není, ale postupujeme krok po kroku,“ říká Jakub Malačka.
Ze středního parku, kde se incident stal a kde se nejčastěji scházejí problémové skupiny obyvatel, například zmizely lavičky, které lemovaly úzký průchod. „Lidem bylo nepříjemné, že zejména v létě si na lavičky tito problémoví obyvatelé posedali. My ale bohužel nemůžeme městskou vyhláškou regulovat zasedací pořádek na lavičkách,“ dodává Malačka. Proto lavičky z hlavní promenády zmizely. Zůstaly jen ty po stranách.
Obchod s chudobou
Situaci ve Znojmě podle místostarosty výrazně komplikuje i takzvaný obchod s chudobou. Poplatky na bydlení z Úřadu práce, které sociálně slabí obyvatelé města dostávají, jdou rovnou na účet majitelů nemovitostí. „Ty poplatky jsou obrovské, a tak majitelům domů nebo bytů, které sociálně slabším pronajímají, nevadí ani to, že jim nájemníci byty nebo domy demolují,“ konstatuje Malačka.
Místostarosta Znojma Jakub Malačka prochází centrem města. Některé domy tady chátrají v důsledku takzvaného obchodu s chudobou.
Proto spousta domů v centru chátrá. Pokud totiž stojí v městské památkové rezervaci, požádá si po čase jeho majitel u ministerstva kultury o další dotaci na rekonstrukci zdemolované nemovitosti. „Takoví vlastníci domů nebo bytů většinou ani nebydlí ve Znojmě, je jim tak úplně jedno, co se tady děje. Proto jsme chtěli v minulosti zavést bezdoplatkovou zónu. Dobré zkušenosti s tímto krokem měli například v Ústí nad Labem. Bohužel Ústavní soud ji zrušil.“
Město se toto téma rozhodlo řešit se svými politiky v Senátu a Poslanecké sněmovně, problém řeší i se Svazem měst a obcí.
