Článek
„Kaskáda má pro mě jedinečnou atmosféru. Jde o zelené údolí olemované lesem, které má díky golfovému hřišti a soustavě jezírek dokonalou parkovou úpravu. Když jsem dostal nabídku, že tam mohou vystavit sochy, neváhal jsem ani na okamžik,“ řekl Novinkám Gabriel.
Golfové hřiště vnímá jako galerii, v níž mu sama příroda vytvořila místa, na která má sochy umístit. Podstavce pro ně v krajině tvoří drobné vyvýšeniny. Nalezení ideálního místa pro sochu v krajině je podle Gabriela polovinou úspěchu na cestě k tomu, aby divák dílo správně vnímal. Hledání toho nejlepšího místa je tak nekonečnou hrou.
Sochy jsou i jinde
V Česku je zhruba sto golfových hřišť. Bohatou uměleckou výzdobou se kromě Kaskády může pochlubit jen Galerie golf Hostivař v Praze, kde je 50 uměleckých děl od více autorů, a to i od Gabriela. Oba areály jsou svým uměleckým zaměřením unikáty.
Kaskádu má ale Gabriel jen sám pro sebe. Desítky jeho děl tam škádlí fantazii golfistů i milovníků umění, kteří si přijdou posedět do restaurace golfového komplexu, z níž je téměř celý areál jako na dlani.
Mimikry, obří kočkovitá šelma, která si hraje s obrazem.
První, co přitáhne pozornost návštěvníka, jsou Hráči. Jde o třináct postav putujících krajinou, mezi nimiž je umístěn obří čtyřtunový Asteroid. Protože je z nerezové, leštěné oceli, třpytí se tak, jako by právě přistál po nekonečné vesmírné pouti. Ikoničtí jsou i červení žraloci. Kdysi byli umístěni přímo nad hladinou jednoho z jezírek, nyní levitují nad nedalekou loukou. Nepřehlédnutelné je na ní i stádo červených koní s jezdcem. A pak je tu Freud…
Gabriel na soše otce psychoanalýzy Sigmunda Freuda ukázal, že si umí hrát nejen s prostorem, ale i s myslí. Génius je na jeho díle zvěčněn hned sedmkrát. Největší Freud sedí za stolem a dívá se do krajiny, jako by tipoval, komu z golfistů jde právě hra nejlépe. Když ale pozorný divák přijde blíž, zjistí, že se Freud dívá na svou zmenšenou kopii, která se dívá na svoji zmenšenou kopii, a takto to jde až do sedmého Freuda, který měří jen pár milimetrů.
Jen o kousek dál nyní prostor doplnila Zaklínačka. Jde opět o skulpturu z vysoce leštěné nerezové oceli. Dívka s kapucí na hlavě jakoby fotí hřiště před sebou, ale v rukou nemá nic, tedy žádný fotoaparát ani mobil. Ruce vytváří průzor, kterým se dívá do krajiny a splývá s ní.
Freud i červení žraloci mezi golfovými jamkami
Dalšímu nováčkovi mezi sochami dali nejmenší golfisté z řad školáků jméno Kočka, což Gabriel bere s úsměvem, i když se dílo jmenuje Mimikry. Jde o velkou kočkovitou šelmu, kterou sochař vytvořil spojením rysů několika šelem - levharta, pumy, jaguára a lva.
Povrch je tvořen specifickou strukturou, která způsobuje, že se obrysy šelmy při průchodu kolem ní opticky proměňují, lámou světlo a v otevřené krajině se téměř „ztrácejí“ či splývají s okolím. Jde o obdobu maskování, odborně řečeno o mimikry, které využívají některá zvířata.
Gabriel sice na golfu vytváří unikátní galerii, sám jej ale nehraje. „Já si hraji s golfisty a prostorem, a to naprosto báječná hra, která mě pohlcuje natolik, že jsem se ještě k samotnému golfu zatím nedostal,“ dodal Gabriel s úsměvem.
