Článek
Výsledkem toho prý byla „rezignace na zvelebování expozic a zázemí pro zaměstnance zahrady“, v zoo údajně vznikalo málo nových projektů. S tím ale Hovorka nesouhlasí. Zoo vedl do roku 2022 a domnívá se, že naopak nyní je ve špatné kondici. Bývalý ředitel se navíc obává, že pokud by Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) pozastavila Zoo Brno členství v této prestižní organizaci, bylo by mu to na základě strategie dáváno za vinu.
„Brněnské zoo jsem věnoval celkem 26 let. Pracoval jsem s investicemi, které se mi podařilo získat ať již od zřizovatele, jímž je město, nebo z dotací a příspěvků. S výroky o stagnaci absolutně nemohu souhlasit. Čísla hovoří něco zcela jiného,“ uvedl Hovorka. V roce 2021, tedy za jeho vedení, měla zoo návštěvnost 325 000, loni to bylo již jen 262 000 turistů.
Chloubou Zoo Brno byli již za časů Martina Hovorky lední medvědi.
Zahradu nyní vede Hovorkova nástupkyně Radana Dungelová. Nově vytvořená strategie je podle ní odrazovým můstkem k dalšímu rozvoji zoo. Počítá se s vybudováním zcela nového vstupu do zahrady, v plánu je i stavba velkého parkoviště a také několika moderních expozic.
Lákadlem brněnské zoo jsou polární vlci.
Zatímco náměstek brněnské primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL), který má zoo na starosti, by některé pasáže ve strategii přece jen zmírnil, jeho předchůdce v této funkci, jimž je jeho spolustraník a ministr životního prostředí Petr Hladík by na věci neměnil vůbec nic a na závěrech strategie trvá. Hovorka požádal vedení města o úpravu strategie písemně a nyní čeká, jak na to rada města zareaguje.
