Článek
U hlavního nádraží se scházejí lidé jako obvykle na noční rozjezdy, které o půlnoci zamíří do různých koutů Brna. Než se ale rozjedou, ozve se k přítomným ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. „Promlouvá kapitán,“ začal svou řeč. V ní se cestujícím omluvil, že neodjedou o půlnoci, ale o nějakou chvíli později, protože pro ně podnik připravil překvapení k oslavám 25 let.
A poté už se nástupiště stalo pódiem pro vystoupení tanečnic a bubeníků. „Vzhledem k tomu, že to bylo v nočních hodinách, nechtěli jsme žádné dlouhé bujaré oslavy. Přesto jsme chtěli něco, co upoutá pozornost. Vše trvalo asi 15 minut,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Představení jako oslava k 25 letům rozjezdů
Lidé, kteří už se usadili do autobusů, z nich vystoupili a natáčeli si představení na mobil. Nevadilo jim ani drobné mrholení, které akci provázelo. „Pro všechny to bylo nečekané, ale reakce byly pozitivní. Všichni vystupujícím zatleskali a potom se rozjezdy vydaly po svých trasách,“ poznamenala Tomaštíková.
Noční rozjezdy v Brně fungují od 1. září 2000. Dopravní podnik aktuálně provozuje 11 nočních linek s čísly od N89 do N99. „Nejvytíženější jsou pátky a soboty, kdy převezeme až 20 tisíc lidí. V ostatní dny je to asi polovina,“ informovala Tomaštíková.
Před pracovním dnem jezdí autobusy od 23.00 do 1.00 každou půlhodinu. Potom do 4.00 po hodině a poté do pěti hodin zase po 30 minutách. Před nepracovním dnem je to od 23.00 do 1.00 po půlhodině a pak po hodině do 5.00.

Tanečnice proměnily nástupiště v pódium.
Inspirací byla Brnu Praha, kde v noci, když nejezdilo metro, začaly v 90. letech minulého století fungovat autobusové linky. „Noční doprava zaznamenala za posledních 25 let boom ve většině evropských měst. Brněnské řešení je unikátní tím, že díky velikosti města si můžeme dovolit jeden přestupní bod. Praha i Vídeň jich mají vzhledem ke své velikosti několik. Jsou tam noční trasy a linky, ale nejsou centralizované do jednoho bodu,“ uvedl dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna Jan Seitl.
Podle něj bylo kolem roku 2000 na hlavním nádraží stanoviště dispečera, který sledoval a počítal autobusy sám a dával jim pokyn k odjezdu. „Dnes se jim tato informace posílá do palubních počítačů. Už se tedy nemůže stát to, co dřív, že řidič na konečné v Kohoutovicích zaspal a autobus k nádraží nepřijel. Dnes jsme s řidiči provázaní, můžeme jim přes dispečink zavolat, případně udělat nějaké opatření a ten spoj nahradit,“ přiblížil Seitl.

U oslavy nechyběl ani hudební doprovod.
Řídící informační systém sídlí na dispečinku v Novobranské ulici. „Kolegům se na mapě zobrazí všechna vozidla na konkrétním místě. Naskakují mu tam podle toho, jak přijíždí a jak otevírají dveře k výstupu. Až vidí, že jsou linky kompletní, může vydat centrální povel k odjezdu,“ nastínil Seitl.
Podle něj přinášejí noční rozjezdy různé situace, které jsou někdy úsměvné. „Někdy se nějaký pár v prázdnějším autobuse na zadním sedadle oddává něčemu, čemu by se měl oddávat až doma. Nebo tam někdo spí tak, že ho nedokážeme na konečné vzbudit,“ popsal Seitl.
Stávají se ale i nepříjemné situace. „Třeba když skupinka alkoholem a testosteronem posilněných chlapců chce mezi sebou bojovat a náš řidič je v nepříjemné situaci,“ uzavřel Seitl.