Už je to na triko každého. Auta přesto dál přejíždějí přes zamrzlé Lipno

„Led má třicet centimetrů, měříme ho každý den, jestli někde nepraskl nebo ho auta nepoškodila,“ říkal ještě v pátek Karel Kukačka, vedoucí místních převozníků, kteří mimo sezonu opravují techniku a zároveň jako dobrovolníci spravují „ledový most“ mezi Horní Planou a Bližší Lhotou.

O víkendu a na začátku týdne ale tamní teploty poskočily nad nulu a led začíná v místě přejezdů mizet. „Led krystalizuje, stává se z něj sníh, auta ho rozjíždějí a provzdušňují, postupně ubývá,“ říká kapitán Kukačka.

„Po víkendu chybí v kolejích i pět centimetrů a pokud nepřijde zásadní mráz, tak nám moc dlouho nevydrží. Dnes (pondělí 9. 2. – pozn. red.) už má 23 až 25 cm, je to už na triko každého řidiče, jestli přejede,“ upozorňuje. Někteří řidiči podle něj už jezdí spíš vedle vyjetých kolejí než po nich.

Obecně se sice uvádí, že do 25 cm je led pro vůz ještě „dostatečný“, nezáleží však pouze na jeho tloušťce, ale také na kvalitě. Ta se snižuje nejenom s nárůstem teplot, ale i s častým přejížděním a neukázněným chováním řidičů na ledě.

Také odborníci varují, že cesta po zamrzlé hladině není stoprocentně bezpečná nikdy, je vždy na vlastní nebezpečí a řidiči při ní riskují proboření do ledové vody.

„Na led rozhodně nedoporučujeme vjíždět nikdy v průběhu zimy,“ potvrzuje i mluvčí HZS Jihočeského kraje Vendula Matějů.

Kukačka řidičům doporučuje se vždy před vjezdem na led u převozníků poptat, jaká je zrovna ten den situace, případně kterou ze dvou vyježděných drah zvolit či kterému místu se na ledě vyhnout.

„Jsme tady od 7 do 16 hodin, pondělí až pátek, a když se nás lidi zeptají, poradíme jim,“ potvrzuje správce. Ani ne minutová zastávka u budovy převozníků tak může řidičům ušetřit budoucí nepříjemnosti.

Už minulý pátek jsme se však mohli přesvědčit, že ne každý o jejich radu stojí.

„Ten je místní, ten to tu zná,“ komentoval Kukačka projíždějící modrou škodovku, jež sice nezastavila, ale se situací je obeznámena. Jenže například vůz pražské značky, který zde neznají, hned suverénně vjel na ledovou plochu. „No, vidíte to,“ lehce si nad tím povzdechl.

„V první řadě to tu využívají pendleři mířící do práce, těch jsou po ránu desítky, a pak turisté, kteří jezdí na Hochficht, do lyžařského areálu,“ vyjmenovává, kdo se na riskantní cestu nejčastěji vydává.

Cesta po zamrzlé ploše je totiž výraznou zkratkou a přejezd trvá jen minutu. Jinak musejí řidiči po silnici přes Novou Pec. „A to je další půl hodina cesty navíc a 20 km ledovky, protože tam se sype jen inertním materiálem, nesolí se, jsme v národním parku Šumava,“ vysvětluje Kukačka.

Cesta do práce do Rakouska zabere třeba panu Romanu Práškovi třičtvrtě hodiny, pokud čerstvě nasněží, tak i hodinu. Když se však vydá po ledové zkratce, v cíli je už za 17 minut.

Nebojí se na ledě? „Strach trochu musíte mít,“ vtipkuje. „Ale nikdy se mi nic nestalo. Mám malé auto, to neváží tolik, 1300 kg, to je v pohodě,“ říká tento místní.

Kukačka doporučuje přejíždět ledový povrch rychlostí kolem 50 km/h a po cestě se nezastavovat. Na ledě by nikdy nemělo být víc vozidel najednou – neměli by jet za sebou, nebo se míjet na jednom místě. Ne všichni to ale, jak jsme mohli sami vidět, dodržují.