Výlet do lesa skončil pro ženu transplantací jater. S houbami rostou počty otrav

Například písecká nemocnice přijala nedáno pacienty, kteří si spletli muchomůrku růžovku přezdívanou masák s muchomůrkou tygrovanou, která je jedovatá.

„Otrava muchomůrkou tygrovanou je spojena se zmateností, zrudnutím, bušením srdce, zvracením, halucinacemi, až ztrátou vědomí. Otravy houbami jsou každoroční folklór. A netýkají se jen podzimu, i když v tomto období jich bývá nejvíce,“ uvedl lékař interního oddělení písecké nemocnice Miroslav Kodým.

Lidé si muchomůrku tygrovanou pletou s růžovkou běžně. V lesích oba druhy rostou od léta do podzimu, vypadají téměř stejně, a navíc rostou na stejných místech těsně u sebe. Poznávacím znakem je hlavně prsten. U růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrované hladký. Pokud po pokrmu z hub lidé zvrací či mají průjem, je nutné vyhledat co nejdřív lékaře. „Příznaky rozhodně nepodceňovat a k lékaři, pokud je to možné s sebou vzít zbytky hub, vzorek pokrmu případně i zvratky nebo stolici,“ zdůraznil lékař.

V písecké nemocnici se dokonce setkali i s ženou, která snědla nejjedovatější evropskou houbu muchomůrku zelenou. S léčbou se musí začít do dvanácti hodin od požití, jinak dochází k selhání jater. „V péči jsme měli ženu, která se muchomůrkou zelenou otrávila. Šlo o komplikovaný případ, žena byla cizinka, nemluvila česky a bylo obtížné se s ní jakkoli domluvit. Navzdory komplikovanému průběhu žena přežila, nutná však byla následná transplantace jater,“ uvedl Kodým.

Mykoložka Alena Filípková dodala, že lidé jsou schopní sebrat opravdu úplně všechno. „Já to nechápu a říkám, že je to ‚nenažranost‘. Když kolikrát vidím, co houbaři mají v košíku, zůstává mi rozum stát. Houby, které neznám, zkrátka nesbírám,“ řekla mykoložka.

Filípková rovněž varovala před prvními mrazy, jež jsou pro houby úhlavním nepřítelem. „Pokud je například namrzlý hřib, nesbírat. Mění se jeho struktura a vznikají tam různé toxické látky, které způsobují otravy. A nepomůže ani teplená úprava,“ varuje.

Existují ale i druhy hub, kterým teploty pod nulou nevadí, například penízovka sametonohá či pařezník pozdní.

Aktuálně se nedá říct, v jaké části republiky houby rostou nejvíc. „Záleží to na více faktorech, skladbě stromů, vlhkosti, teplotě. Například kolem Hodonína se dají najít ještě suchohřiby, v Beskydech také,“ uvedla mykoložka.

Na jihu Čech rostou některé druhy hub hlavně v lesích kolem Českobudějovicka a Českokrumlovska.