Hlavní obsah

Na Šumavě se po 20 letech čistí koryto Schwarzenberského plavebního kanálu

1:51
1:51

Poslechněte si tento článek

Po dlouhých dvaceti letech čistí správci parku koryto plavebního kanálu v úseku asi dvou kilometrů od Rosenauerova pomníku po Stocký potok u Stožce na Prachaticku. Odstraňují hlavně popadané stromy a větve. Turistické trasy kolem Schwarzenberského kanálu nejsou uzavřeny, ale v místě se pohybuje těžká technika a lidé musí být velmi opatrní, když tudy procházejí.

Foto: NP Šumava

Čištění koryta šumavského Schwarzenberského plavebního kanálu

Článek

„Plavební kanál se nečistil asi dvacet let. Postupně jej zanášejí naplaveniny, různé popadané větve a stromy. Úprava koryta potrvá do konce září,“ řekla Jana Slonková ze šumavského národního parku.

Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras. U obce Jelení prochází krátká část turistické trasy nazvaná Medvědí stezka.

Na čištění koryta poté naváže obnova stavidla, plavebního tunelu a propustků. Schwarzenberský kanál je technickou památkou a Národní kulturní památkou České republiky. Veškeré stavební práce skončí letos na podzim a jsou pod přísnou kontrolou památkářů i ochránců přírody. Čištění koryta a další úpravy vyjdou na téměř 30 milionů korun.

Schwarzenberský plavební kanál byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. a návrh zpracoval Josef Rosenauer v roce 1789. V šumavských pralesích tehdy kanál stavělo 1200 mužů. Kanál začíná na severním svahu Třístoličníku a je dlouhý přes 50 kilometrů, v blízkosti osady Jelení vede tunelem dlouhým asi čtyři sta metrů.

Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962 a dělníci po něm dopravovali palivové dřevo ze šumavských lesů k rakouské řece Grosse Mühl a po ní k Dunaji. Tam bylo dřevo přeloženo na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně. Přeprava dřeva vodní cestou trvala asi osm dní. Poslední plavba se uskutečnila v roce 1962.

Související témata:
Schwarzenberský plavební kanál

Výběr článků

Načítám