Článek
Samotný prodej knih mu potřebnou sumu ani na živobytí nevydělal, a tak na chod milovaného podniku dřel ještě přes noc jako recepční během dvanáctihodinových směn.
„Spal jsem přibližně dvě hodiny mezi prací v antikvariátu a směnou na recepci. Někdy mi přiklepli denní službu, a tak jsem musel mít u knížek logicky zavřeno. Zase se ale člověk v noci pak vyspal více hodin,“ popsal Petr Novák.
Ten si vlivem extrémního životního stylu prý s sebou nese i zdravotní komplikace. „Samozřejmě se začínají ozývat nějaké ty neduhy a už jsem to hodně pociťoval. Mám například oslabenou imunitu. Hlavní důvod ale byl, že jsem neměl peníze na nájem. Nemůžu si ale stěžovat na majitele. Občas mi činži odpouštěli a nedělali mi nikdy zle,“ popsal svůj úhel pohledu muž v důchodovém věku, který často dlužil nájem za několik měsíců.
Na podporu antikvariátu dokonce vznikla v roce 2023 veřejná sbírka, v níž se lidé složili na nájemné částkou přes 150 tisíc korun. Peníze ale brzy došly, protože právě tehdy došlo k výraznému nárůstu nákladů.

Prostory antikvariátu v pražských Holešovicích letos 15. září už zely prázdnotou.
Záplava titulů
Provozovna vznikla před 19 lety poté, co Petr Novák skončil u policie a mohl začít oficiálně podnikat. Od té doby postupně „nakřečkoval“ 100 tisíc knih, které zaplavily celý prostor prodejny a ležely naskládané do věží až ke stropu. Pohyb zde byl značně omezený. Z toho důvodu dovnitř zákazníky většinou už poslední roky nepouštěl. Když měl zákazník přání, provozovatel „zaplul“ dovnitř a vytrénovaným okem v kombinaci se sloní pamětí přinesl ke dveřím požadovanou knížku.
„Nechal jsem si z nich jen desetinu, kterou jsem uschoval do skladu, a uvidí se, co s nimi dál. Těch zbylých 90 tisíc jsem daroval do nemocnic, dětských domovů a dalších sociálních zařízení, protože by stejně takové kvantum svazků neměli kam dát,“ dodal nedávný provozovatel antikvariátu.
Pro daného knihomila ale nejde o svého druhu první krutou životní ránu. Zásadní pohroma totiž nastala už v roce 2018. „Z domu mojí maminky na Jičínsku zloději vyvozili ohromné množství knih – přes 11 tisíc kusů o váze téměř devíti tun. Ve sběrně za takto rozsáhlý lup utržili sotva 11 tisíc korun, přestože se mezi ukradenými díly skrývaly i nedocenitelné a nenahraditelné vzácné tisky,“ povzdechl si Petr Novák.
„Nemám vyloženě konkrétní nejoblíbenější knihu. Nejvíce ale obdivuji řemeslné zpracování vazeb zejména u starších knížek, díky čemuž vydrží nerozklížené doslova stovky let. Nyní se knihy vážou poněkud konzumnějším způsobem. Tehdy byly nositelem kultury, vzácnými a nákladnými artefakty,“ shrnul svůj vztah ke knihám Petr Novák.

Otevírací doba provozovny v Dělnické ulici je již hudbou minulosti.

