Článek
„O transparentnosti budování Vltavské filharmonie bohužel nelze mluvit. Plánované náklady se od původních jednotek miliard nyní vyšplhaly na 17 miliard,“ uvedla na svém facebookovém profilu nezařazená zastupitelka a senátorka Hana Kordová Marvanová za uskupení Spolu.
Na světlo podle ní vyplouvají nesmyslné náklady: PR za zhruba sto milionů korun nebo externí projektový management za zhruba miliardu. „Na červnovém zastupitelstvu byl radě uložen úkol vše podrobně vysvětlit. A jaké jsme dnes dostali vysvětlení? Žádné! A ještě k tomu ani nebyl schválen bod, aby kdokoli z vedení Prahy zodpověděl naše dotazy,“ doplnila.
Novinky zjišťovaly, jaký je vývoj ceny projektu a co zvyšuje jeho cenu, protože Dvorecký most měl stát původně miliardu a s úpravami okolí vychází skoro na dvě miliardy.
Architekt: Není to 17 miliard. Jen 12,3
„Aktuální odhad nákladů na stavbu Vltavské filharmonie je 12,3 miliardy korun, nikoli 17 miliard,“ sdělil Novinkám šéf projektového týmu Vltavské filharmonie, architekt Martin Krupauer.
Podle něj je důležité rozlišovat mezi náklady na samotnou budovu a celkovými investicemi v území, které by Praha realizovala i bez této stavby. „Do souhrnné částky 17,4 miliardy spadá například rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky Antonínská–Bubenská. Dnes je v havarijním stavu a kvůli bezpečnosti musí být již dnes podepřena dočasným podpůrným systémem,“ podotkl s tím, že dalším příkladem souvisejících investic je přesun tramvajové trati a horního vestibulu metra.
Původní odhadovaná částka šest miliard korun byla podle Krupauera pouze prvním rámcovým odhadem vycházejícím ze studie proveditelnosti, tedy ještě před architektonickou soutěží a vznikem konkrétního návrhu budovy, která má vyrůst na nábřeží mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem.
„Po dokončení architektonické soutěže v roce 2022, ze které teprve vzešel konkrétní vítězný návrh, byl tento návrh odborně naceněn na částku 9,4 miliardy korun. Zvýšení na současně propočtených 12,3 miliardy souvisí se dvěma hlavními faktory. Jednak s detailním dopracováním a zpřesněním do podoby podrobné architektonické studie, a především s inflací,“ popsal architekt.
Právě proto to nemusí být částka konečná. I kdyby město v roli investora nepožadovalo další zásadní změny projektu, konečná cena se bude podle Krupauera odvíjet především od vývoje inflace cen stavebních materiálů a stavebních prací.