Článek
Milada Horáková byla jediná žena popravená v rámci politických procesů v komunistickém Československu. Exekuce byla vykonána v 5:35 ráno.
Byla provedena oběšením, a to zvláště trýznivým způsobem. Na rozdíl od tehdy běžnější metody oběšení, která měla způsobit rychlou smrt zlomením vazu, byla v případě Milady Horákové a dalších odsouzených v tomto procesu použita metoda škrcení.
Vazební fotografie Milady Horákové z Pankráce roku 1949
Kat ji pomalu rdousil, což způsobilo, že umírala dlouhých a bolestivých 15 minut. Před ní byli popraveni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Místo uložení jejích ostatků zůstává dodnes neznámé.
„Příběh doktorky Milady Horákové je tragický, obdivuhodný a inspirující,“ uvedl na místě historik Aleš Kýr, který pak připomínal důležité události jejího života. „Doktorka Milada Horáková obětovala svůj život za svobodu a demokracii v politickém boji s nacismem a komunismem,“ popisoval Kýr, který tak připomněl skutečnost, že političku od roku 1940 až do konce války věznili i nacisté.
K zatčení Milady Horákové ze strany komunistů došlo 27. září 1949. Následovaly měsíce tvrdých výslechů provázených fyzickým i psychickým nátlakem, které probíhaly pod dohledem sovětských poradců. Cílem bylo donutit obviněné k přiznání ke smyšleným zločinům a naučit je nazpaměť jejich výpovědi pro veřejný proces.
Samotný proces, který se konal od 31. května do 8. června 1950, byl pečlivě zrežírovaným divadlem pro veřejnost. Navzdory nátlaku a mučení se při něm ale Milada Horáková dokázala chovat statečně a hájila své demokratické ideály.
Položit věnec a připomenout si mučednici přišly známé osobnosti.
I přes masivní mezinárodní protesty a žádosti o milost od významných osobností, jako byli například Albert Einstein, Winston Churchill či Eleanor Rooseveltová, komunistický režim v čele s Klementem Gottwaldem rozsudek smrti potvrdil.
„Byla to politička, bojovnice za ženská práva, hrdinka protinacistického odboje, hrdinka protikomunistického odboje, politická vězenkyně zavražděná komunisty. To vše je pravda, to vše je přesné,“ poznamenala při ceremonii poslankyně Věra Kovářová (STAN), která ale připomněla i jinou její roli. „Přidala bych, že byla manželka a matka,“ dodala s tím, že na to máme tendenci zapomínat.
Přímo zde rdousili komunisté provazem Miladu Horákovou na pražské Pankráci.
Poslední dopisy, které Milada Horáková napsala několik hodin před popravou své rodině, se staly silným symbolem jejího odkazu a byly zveřejněny až po pádu komunistického režimu v roce 1989.
„Nesmíš se děsit a být smutná z myšlenky, že se už nevrátím. Nauč se dítě moje dívat hned od mládí na život jako na vážnou věc. Život je tvrdý. Ten se nemazlí. A za jedno pohlazení ti dá 10 ran. Zvykni si na to raději hned,“ zazněl při páteční vzpomínce úryvek z dopisu, který Milada Horáková adresovala dceři. Přednesla ho herečka Taťjana Medvecká.
