Článek
Ve většině případů bobři na březích nejen kácí, ale také jen poškozují stromy, které hrozí pozdějším pádem. „Zejména v zimě probíhají častější kontroly, aby se předešlo pádu, případně aby kmeny byly včas odklizeny. Opatření zacílená přímo k odstranění bobrů nejsou přípustná, protože je to zvláště chráněný živočich,“ upozornil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Ještě před pěti lety monitorovali odborníci z České zemědělské univerzity na území Prahy sedmnáct kolonií se zhruba stovkou jedinců, kteří městem spíše migrovali. Teď už je na katastru české metropole šestadvacet stálých stanovišť. Bobři se stali součástí pražské krajiny, i když nejsou vidět tolik jako nutrie, a loni výrazně okusovali stromy například u Holešovické tržnice.
„Dohodli jsme se s Povodím Vltavy, že na místě ponecháme už padlé kmeny, aby se bobři pustili spíš do nich než do stromů rostoucích. Zdá se, že to zabralo, potíží výrazně ubylo,“ zmínil mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. Hodnotnější dřeviny podél řeky už ale musí být zabezpečovány pletivem proti okusu.
Bobři dnes obývají i modřanské tůně na soutoku Vltavy s Berounkou nebo oblast v Troji poblíž zoo. „V Podolí pod Vyšehradem stál v minulosti celý bobří hrad, kde v horní části přebývaly nutrie a v jeho podzemí bobři,“ vzpomíná Aleš Vorel z České zemědělské univerzity.
Rychlého množení bobrů se podle něj Pražané nemusejí obávat. „Číslo může působit na první pohled dramaticky. Nejde ale o invazi, protože město je rozlohou opravdu velké,“ říká Vorel. Následky činnosti bobrů jsou vidět možná víc než jinde, ale důvod je podle něj prostý. „Nechali jsme jim v krajině jen zlomek místa, tak je samozřejmě snazší si jich všimnout,“ podotkl odborník z katedry ekologie fakulty životního prostředí, který je mimo jiné členem mezinárodního projektu, jenž má vypracovat praktická doporučení pro obce a úřady, jak přistupovat k bobřím hrázím.
Podle Vorla je kritická situace například v Nizozemsku. „Bobři tam narušují ochranné hráze, které zadržují vodu nad úrovní okolního terénu,“ podotýká Vorel a upřesňuje, že v našich sousedních metropolích bobři žijí bez problémů – ve Vídni už padesát let, v Bratislavě podobně dlouho.
„Pražská část Vltavy je dnes kapacitně nasycená, bobři se posouvají na Rokytku, potenciálním problémem se mohou stát městské rybníky,“ dodává.
Přemnožit by se neměli, protože jde o teritoriální zvířata a po osídlení vhodných lokalit se populace ustálí na určité výši. „Přibývá jich a přibývat bude střetů a konfliktů se zájmy obyvatel,“ dodal Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Poslední bobr, do jejich novodobého výskytu, byl v Praze zaznamenán roku 1895.