Článek
„Jakmile teplota stoupne nad třicet stupňů, začíná být kolem desáté dopoledne příšerně. Člověk si chvílemi říká, jestli to vůbec vydrží, ale pak rychle přepne do profesionálního módu,“ popisuje Patrik Žemba, který v metropoli pracuje jako popelář už pět let.
Letošní léto je podle něj z hlediska veder mimořádně náročné. Se špatně zaparkovanými auty, neprůjezdnými ulicemi nebo podrážděnými řidiči se posádky potýkají během celého roku. V tropických dnech se k tomu ale přidává další nepříjemný protivník – horko a s ním také výrazně intenzivnější zápach z popelnic a kontejnerů.
Práci navíc mnohdy komplikují sami obyvatelé města. Vedle přeplněných nádob nechávají pytle s odpadem, krabice, starý nábytek nebo další věci, které tam nepatří.
„Přeplněné popelnice a nepořádek kolem jim zásadním způsobem ztěžují práci. Udržovat čistotu kolem odpadních nádob musí přitom každý občan hlavního města sám za sebe. Tohle popeláři v popisu práce nemají,“ zdůrazňuje mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Kilogramy klíčů a kilometry v nohách
Popeláři přitom během směny rozhodně nezůstávají jen u vozu. Denně nachodí tisíce kroků a členové posádek s sebou nosí také svazky klíčů vážící několik kilogramů. Potřebují je k bránám, dvorům nebo uzamčeným stanovištím. Zároveň si musejí pamatovat přesné umístění nádob na celé trase.
Pokud jim cestu zablokuje špatně zaparkované auto nebo se ke kontejnerům nedá dostat, informují dispečink a na místo se zpravidla vracejí v náhradním termínu.
„Když je nejhůř, člověk se může na chvíli schladit v klimatizované kabině a napít se. Klíčem je ale mít co nejvíce práce hotovu před polednem, takže na nějaké dlouhé povalování čas není,“ dodává Žemba.
Sedm tun odpadu za jedinou směnu
Každý den vyráží do pražských ulic více než stovka popelářských vozů. Posádku tvoří řidič a dva až tři pracovníci, kteří svážejí směsný i tříděný odpad. Za jednu směnu najedou v průměru zhruba 85 kilometrů a do vozu mohou naložit až sedm tun materiálu.
Pražané ročně vyprodukují přes 300 tisíc tun směsného komunálního odpadu, tedy v průměru kolem 230 kilogramů na jednoho obyvatele. Velká část končí v zařízení na energetické využití odpadu v Malešicích.
