Článek
V pondělí proběhlo mimořádné jednání kontrolního výboru zastupitelstva. Ředitel magistrátu Tomáš Havel uvedl, že požádá ministerstvo dopravy o přezkum rozhodnutí odboru pozemních komunikací. Současně nechá prověřit vnitřní kontrolní mechanismy odboru, včetně opatření proti střetu zájmů. Výsledky mají být do konce srpna.
K politické odpovědnosti se mají do 16. srpna písemně vyjádřit současný náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) a jeho předchůdce a stranický předseda Zdeněk Hřib.
Výbor je vyzval, aby popsali četnost a obsah svých pracovních jednání s ředitelem dotčeného odboru v době, kdy za tuto oblast politicky odpovídali.
Beránek na výboru uvedl, že s Krejčou se vídal jednou za dva týdny na pravidelných koordinačních schůzkách, na nichž bylo přítomno také přibližně 20 zástupců dalších městských organizací. „Pana Krejču jsem však nemohl nijak úkolovat, protože výkon státní správy je na politickém vedení města nezávislý,“ uvedl.
„Musíme zjistit, zda šlo o selhání jednotlivců, nebo zda byl problém hlubší a dlouhodobější. Proto chceme znát nejen přímé smlouvy a objednávky, ale také subdodavatelské vztahy a celý způsob, jakým byly zakázky zadávány a schvalovány,“ uvedl šéf kontrolního výboru Jan Hušbauer (ANO).
Hrozí roky vězení
Kromě toho se v pondělí ještě sešli zástupci pražské koalice, tedy STAN, Spolu a Piráti. Výše zmíněná prověrka rozhodnutí je jedním z pěti bodů systémových opatření, na kterých se politici shodli. Dalšími jsou například předložení výsledků všech dosavadních kontrol na odboru.
„Respektujeme práci orgánů činných v trestním řízení a nechceme předjímat jejich závěry. Současně ale máme odpovědnost udělat maximum pro to, aby veřejnost měla jistotu, že fungování magistrátu bude transparentní, kontrolovatelné a odolné vůči případným pochybením. Proto jsem přišel s konkrétními systémovými kroky, ke kterým se koaliční partneři připojili,“ uvedl předseda zastupitelského klubu Spolu Tomáš Portlík (ODS).
Za vinu policisté obviněným dávají řadu extrémně vážných trestných činů, například zneužití pravomoci úřední osoby, přijímání úplatků či praní špinavých peněz.
Po takovém rozkrádání veřejných peněz v základních sazbách hrozí trest odnětí obvykle 4 až 5 let, při kvalifikovaných skutkových podstatách se však sazby výrazně zpřísňují a v nejzávažnějších případech u všech tří trestných činů dosahují 10 až 12 let vězení.
Detektivové podle Seznam Zpráv prověřují, jestli se uplácelo v souvislosti s projektovými dokumentacemi při podání žádostí na odbor.
