Článek
„Máme tři velká území, kterým se v Praze ohledně nových městských bytů věnujeme nejvíc,“ řekl Novinkám náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. Zmínil Letňany v Praze 18 s kapacitou sedm až osm tisíc bytů, Nové Dvory v Praze 4 s dvěma tisíci byty a Palmovku v Praze 8 s patnácti sty až dvěma tisíci byty – všechny u metra.
„Nechceme se lapit to pasti toho, že jsme přišli o možnosti dostupného bydlení v Praze, když nekoupíme Bubny – které nám navíc nikdo nenabízí. Tak to není. Kdyby někdo Bubny nabízel k prodeji, určitě o ně budeme stát. To se ale nestalo,“ podotkl náměstek primátora, který má na starosti územní a strategický rozvoj města.
S tím podle něj přímo souvisí, že magistrát vychází možnostem vstříc. „Když máme možnost něco koupit, koupíme to. Naposled to bylo Nákladové nádraží Žižkov, které bylo dlouhou dobu zakletým zámkem. Do budoucna tu je cesta vytvořit z něj nové centrum s komerčními i nekomerčními prostory, školami, kulturou, které opět bude navazovat na park. Jsme navíc předběžně domluveni s památkáři, že v zadní části objektu by šly postavit i dvě patra nových bytů,“ řekl Hlaváček.
Pražané přitom často upozorňují na to, že město se nejprve pozemků a dalších nemovitostí zbavovalo, aby je nyní draze kupovalo zpátky. „V devadesátých letech se tady svoboda dala porcovat, společnost se rozkoukávala. V opojení toho všeho se tady děly i takové věci, jako ještě po roce 2000 prodej železničních pozemků. Málokdo si už pamatuje, že České dráhy se tehdy prodejem měly dostat z dluhů. A úlohou našeho týmu není kritizovat, co se stalo, ale pracovat s tím, co teď je,“ zdůrazňuje Hlaváček s tím, že státní podniky typu přístavů nebo drah v Německu, ve Francii nebo v Rakousku zpravidla oproti Česku intenzivně spolupracovaly s místní samosprávou.
Praha má aktuálně podle něj několik nástrojů, s kterými disponuje, jedním z nich je takzvané zcelování pozemků. „V Letňanech procesujeme získání státních pozemků, což je ukázkový příklad pozitivní spolupráce státu a města v řešení dostupného bydlení. Může tu vyrůst sedm až osm tisíc městských bytů,“ popsal Hlaváček.
Na rozvojovém území u stanice metra na trase C město do budoucna počítá i s nemocnicí a technologickým centrem. „Dělá se na to změna územního plánu. Uvažujeme v této části metropole také o propojení tramvají z Vysočan až do Kbel,“ podotkl náměstek primátora.
Druhou výraznou lokalitou jsou Nové Dvory v Praze 4. „Dnes jsou to pozemky dopravního podniku, který je ale stoprocentně ovládán městem. Leží opět přímo u stanice metra, na které bude postavena multifunkční budova nabízející obchody i kulturu – zvažujeme třeba rozšíření úspěšného divadla, něco jako Minor 2. Vznikne zde blokové centrum se školou i sportovními možnostmi. Tady je kapacita asi dva tisíce městských bytů,“ podotkl.
Třetím územím s potenciálem výstavby městských bytů je Palmovka v Praze 8. „Naše majetková držba jsou v tomto případě zhruba dvě třetiny. Přemýšlíme koncepčně, není to zabetonované. Opět tu máme plánovanou čtvrť, kde je škola, školka, park v trase bývalé dráhy, a celé to taktéž navazuje na stejnojmennou stanici metra,“ vyjmenovává.
„Snad se kolegové z Prahy 8 nebudou zlobit, ale aktuálně je to jedno z nejproblematičtějších míst, které bychom ve spolupráci s městskou částí chtěli vyřešit. Vyrůst tu může opět kolem dvou tisíc městských bytů,“ zmínil.
Zajímavostí lokality je židovský hřbitov zasypaný několika metry hlíny, což se stalo historicky při stavbě Libeňského mostu. „Dovedeme si tu představit i nějaký památník,“ dodal Hlaváček s tím, že na strategii pro nové městské byty pracuje městská příspěvková organizace s názvem Pražská developerská společnost.
Ta má na starosti zhodnocení městských pozemků a výstavbu projektů především dostupného nájemního bydlení. „Velký výkon aktuálně předvádí ve vytipovávání městských pozemků, kde je potřeba změnit územní plán,“ dodal náměstek primátora.
