Článek
„Definitivní uzávěr plavebního kanálu je dalším krokem k posílení protipovodňové ochrany hlavního města a bezpečnosti jeho infrastruktury. Projekt navazuje na dlouhodobý systém opatření, který chrání Prahu před povodněmi,“ uvedl při prezentační plavbě trojským kanálem pražský radní pro oblast infrastruktury Michal Hroza (TOP 09).
Zatímco Vltava obtéká Císařský ostrov s rozsáhlým komplexem čistírny odpadních vod zprava, vlevo podél něj vede kanál pro lodě s plavební komorou. Právě na jeho začátku, hned u špičky ostrova, se skrývá pod vodou nové zařízení, na povrchu je na obou březích vidět jen nenápadné betonové molo se zábradlím.
„Než se vybudovala nová linka čistírny odpadních vod, tak se Vltava při povodni rozlévala i na ostrov. Nyní je rozvodněná řeka směřována spíše do plavebního kanálu, protože stavba čistírny ji na ostrov nepustí,“ popsal Novinkám jeden z důvodů vzniku vysouvací bariéry generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.
Tím se tady ale výrazně zvyšuje průtok při povodních a vzniká větší tlak na plavební komory, které při velké vodě musí zůstávat otevřené. „Protipovodňový uzávěr se v případě potřeby vysune během pár minut. Díky tomu dokážeme níž po proudu v klidném průtoku úplně otevřít vrata a připravit komory na povodňovou vlnu,“ podotkl Kubala.
Po kulminaci a opadnutí velké vody se dá plavební kanál opět bezpečně uzavřít. To umožní rychlou revizi plavebních komor, včetně jejich případného vyčištění od nánosů, a má se tak urychlit uvedení celé soustavy do běžného provozu. „Dalším pozitivem je, že nyní bude možné udržovat a opravovat vypuštěný plavební kanál, aniž by bylo nutné vypustit celou trojskou zdrž, jak tomu bylo doposud,“ dodal.
Stavba byla zahájena v prosinci 2023 a podle harmonogramu se ji povedlo zakončit na konci září letošního roku. V rámci projektu byly na obou březích kanálu vybudovány nové konstrukce, kvůli čemuž byla přerušena plavba od loňského listopadu do letošního dubna. „Od května už jen následovaly dokončovací práce a úpravy terénu,“ doplnil na místě generální ředitel Pražské vodohospodářské společnosti Pavel Válek.
Plánované investiční náklady vystoupaly z původně plánovaných 163 milionů korun na 180 milionů. Projekt financovalo hlavní město Praha, investorem a koordinátorem výstavby byla právě Pražská vodohospodářská společnost. Hotové dílo bylo předáno Správě služeb hlavního města Prahy, která jej bude provozovat ve spolupráci s Povodím Vltavy.
