Objekt KO 17 je připraven do 60 minut. Pražské nemocnice válečné plány mají, jsou ale tajné

„Fakultní Thomayerova nemocnice je na možný válečný konflikt připravena jak teoreticky díky komplexním krizovým plánům a legislativnímu rámci, tak i prakticky,“ uvedl Pavel Salamánek, vedoucí odboru ochrany majetku a krizového managementu z této nemocnice v pražské Krči.

„Máme vybavený podzemní kryt, moderní urgentní příjem, zkušenosti s reálnými krizovými situacemi a zapojení do cvičení. Důležitou roli hraje i celorepublikový systém krizového řízení ve zdravotnictví a úzká spolupráce s ministerstvem zdravotnictví a dalšími složkami integrovaného záchranného systému,“ podotkl.

Jejich podzemní zdravotnické zařízení bylo odtajněno po roce 1990. Původně to byl protiatomový úkryt, který je vybaven pro krizové situace. „Má dva operační sály, 72 stálých lůžek, kapacitu je možno navýšit až na 170 osob. Objekt KO 17 je neustále v pohotovosti a v případě vydání pokynu organizačního střediska Krizového štábu hlavního města Prahy ke zprovoznění je připraven do šedesáti minut,“ zmínil Salamánek.

Podobná podzemní nemocnice je i pod Bulovkou v Praze 8.

V německém Berlíně byly krizové plány pro zdravotnická zařízení aktualizovány v rámci plánu civilní obrany, aby nemocnice mohly fungovat i při výpadku elektřiny, vody nebo dodávek léků. Investice u západních sousedů proudí také do záložních systémů jako jsou generátory, zásoby paliva, ale i do léků a školení personálu pro krizové situace.

Oslovené pražské nemocnice sice odkazují na ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatele, přesto poskytly část konkrétních informací. „Konkrétní strategické a bezpečnostní kroky v této oblasti jsou v gesci státu,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Eva Stolejda Libigerová. „Jsme ale dlouhodobě připraveni na řešení mimořádných událostí různého charakteru, včetně hromadného příjmu raněných či evakuaci. To zahrnuje i propracované krizové plány nebo cvičení zaměřená na reakci na různé scénáře,“ podotkla.

Plány krizové připravenosti potvrzuje Fakultní nemocnice v Motole. „Zároveň jsme zapojeni do projektu WHO na podporu prevence, připravenosti a schopnosti reakce na chemické, biologické a radionukleární hrozby,“ uvedla bez bližších podrobností mluvčí motolské nemocnice Jana Merxbauerová.

Náměstkyně pražského primátora pro zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS) potvrdila, že připravenost zdravotnických zařízení na válečný stav řeší stát – konkrétně ministerstvo obrany ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví – prostřednictvím takzvaného Plánu operační přípravy státního území. „Tento plán se nachází v režimu utajovaných informací a je neveřejný,“ uvedla.

Pavel Salamánek z Fakultní Thomayerovy nemocnice, jednoho z největších zdravotnických zařízení u nás, popisuje vyhodnocování proběhlých mimořádných událostí. „Prokázali jsme připravenost například při střelbě na Filozofické fakultě UK v roce 2023, kde náš intervenční tým poskytoval pomoc a podporu,“ podotkl s tím, že české nemocnice se účastní pravidelných cvičení krizového řízení, často ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem.

Schopnosti nemocnic v Praze s poskytováním zdravotnické péče prověřila také covidová pandemie. „Na podkladě zkušeností byly nastaveny a zaktualizovány některé postupy v organizačních směrnicích, jako například Převoz pacientů, doprava materiálu a zaměstnanců nebo Izolační opatření při výskytu infekčního onemocnění a jejich hlášení,“ zmínil Salamánek.

Nemocnice na Bulovce si během covidu vyzkoušela schopnosti pružných reakcí. „Zároveň jsme navázali ještě užší spolupráce s ostatními zdravotnickými zařízeními, složkami IZS a státní správou. Získané zkušenosti byly následně promítnuty do úprav krizových plánů a interních postupů, což zvyšuje naši odolnost i vůči jiným typům ohrožení, včetně válečného konfliktu,“ uvedla mluvčí této nemocnice.

Marie Heřmánková ze Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí potvrdila a rozvedla existenci traumaplánu platného pro celou nemocnici. „Spustil by se v případě, že by nenadálá událost byla takového rozsahu, že by se naráz musely zapojit všechny kliniky, kterých je více jak čtyřicet,“ uvedla.

Traumaplán ve VFN počítá nejen s možným ozbrojeným konfliktem, existují scénáře i pro případ pandemie, přírodních katastrof nebo teroristických útoků. „Máme připravené postupy, které můžeme obratem uvést do praxe. Například během pandemie jsme dokázali velmi rychle a operativně překlápět na jednotlivých klinikách podle potřeby lůžkové pokoje do covid+ režimu. V případě potřeby jsme byli schopni takto přeměnit celá oddělení,“ dodala.

Náměstkyně primátora Alexandra Udženija potvrdila, že pandemie znamenala pro zdravotnický systém v metropoli téměř dva roky nepřetržitého fungování v režimu mimořádné události. „Prověřila a posílila jak řízení a schopnost reorganizace chodu nemocnic, tak spolupráci mezi záchrannou službou a nemocnicemi, i spolupráci na mezikrajské úrovni,“ uvedla s tím, že z této doby se zachoval například online dispečink lůžkových kapacit.

Tento dispečink funguje dál i po pandemii. „Díky němu dnes mají naši záchranáři, členové výjezdových skupin a všechna příjmová místa pražských nemocnic online přehled kapacit všech pražských nemocnic, což přispívá ke zrychlení příjmu pacientů. V posledních letech se také zintenzivnila společná cvičení pražských záchranářů a dalších složek IZS se zapojením zdravotnických zařízení,“ dodala Alexandra Udženija s tím, že naposled to byl simulovaný útok na Pražském hradě.