Oběd u Karlova mostu stojí 120 korun včetně polévky a salátu. Řízek vyhrává nad škubánky

Jídelní lístek na dveřích historického činžáku je vypsaný na celý červen, každý den je na výběr ze tří druhů jídel včetně vegetariánského. Na tento pátek je v nabídce zelňačka, jako hlavní jídlo pak vepřové rizoto se sýrem nebo lívance s nutelou, případně rýžové palačinky se špenátem a sýrem. Ke každému jídlu je v nabídce salát a nealko. Mnozí lidé se do školní jídelny díky zkušenostem z mládí nikdy vrátit nechtějí, v tomto případě by to mohla být škoda nejen vzhledem k nízké ceně na danou lokalitu.

„Bohužel, hrachová kaše s uzeným už není. Chcete katův šleh s kuřecím masem nebo se sójou?“ ptala se pracovnice výdeje v polovině tohoto týdně redaktora, který se sem vypravil na zkušenou krátce před zavírací dobou. Jídelna, která denně uvaří až šest set padesát porcí jídel pro žáky dvou základních škol v okolí, má pro veřejnost otevřená dvě časová okna během výuky. Tedy půlhodinu před polednem a pak dalších třicet minut od 14 hodin.

„Támhle si vezměte tác, kolegyně vám všechno nandá a u mě si zaplatíte,“ vysvětluje s úsměvem žena, která se později představí jako ředitelka, a to nejenom této jídelny. Před půl třetí je v jídelně skoro prázdno. Obědvá tu šest dospělých, z toho tři v seniorském věku. „Chodím sem už pětadvacet let a jsem s jídly spokojená. Nejvíc mi chutná svíčková, tak ji nedochutím ani doma,“ říká po odnesení tácu učitelka blízké základky v Josefské ulici Jitka Šiklová. „A dávno pryč jsou doby, kdy vám to jen kydli na talíř a hned musel další,“ podotýká.

Atmosféra v jídelně při redakční návštěvě připomíná uvolněnou pohodu u kiosku venkovského rybníka. Svítí sem zvenku slunce takřka letní, jen je z otevřených vstupních dveří vidět brána Karlova mostu a proudící hordy turistů. Z otevřené kuchyně zaznívá smích, pracovnice spolu vtipkují, a když zjistí, že jejich šéfová bude mluvit do novin a fotit se, hned startují: „To budeš v Plájboji? Usměj se pořádně.“

Lžíce zatím zajíždí do misky s polévkou, která je vizuálně „nic moc“. Přichází ale překvapení, na chuť je to dobrá česnečka s vajíčkem, jen méně slaná. Hlavní chod, katův šleh, postrach šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, jsou jemné nudličky masa s omáčkou, která ani vzdáleně nepřipomíná šeď a nudu pověstné „UHO“ ze školních jídelen minulého režimu. Opečené brambory jsou dokonce výborné, salát se zálivkou už mírně oschlý, ale stále křupavý.

„Náš kuchař Michal je moc šikovný, vařil i ve vybraných restauracích,“ říká o chvíli později Renata Břecková, která kasírovala u výdeje. Peníze vybrané navíc pomáhají personálu s rozpočtem. Je ředitelkou Školní jídelny Praha 1 se třemi pracovišti a na každém z nich se vaří – tady na Dražického náměstí vedle Karlova mostu, druhé je na Uhelném trhu a třetí v Dušní ulici. „Do všech jídelen mohou přijít lidé zvenku a všude je kompletní oběd za stejnou cenu 120 korun,“ podotýká.

Když prší, lidí chodí méně. Když je řízek, chodí jich sem hodně, tedy asi třicet. Pravidelně sem míří pět šest důchodců z okolí a pár dalších lidí z firem. „Jasně, nepřijdou na škubánky, ale třeba na rybu chodí rádi. Obecně se dá říct, že v celkovém počtu porcí pro žáky, kteří jsou prioritou, je tohle číslo strávníků navíc bez problému,“ vysvětluje Renata Břecková. Lidé si dokonce mohou skoro každý den prohlédnout na instagramu jak jídlo vypadá. „I když jsem na dovolené, tak mi to holky fotí a posílají. Takže jsem na lehátku u moře a dávám tam fotky toho, co vaříme v jídelně,“ směje se.

Čím víc se blíží letní prázdniny, tím častěji sem podle ředitelky přijde náhodných turistů, v drtivé většině Čechů. Někdy se dokonce předem objednají po telefonu, jako zrovna o den dřív. „Byla to škola odněkud z Krnova, bylo jich pětadvacet. Samozřejmě mě zajímalo, jak na nás přišli. Prý nějaká maminka byla v Praze na výletě a dala jim na nás tip, že se u nás dobře najedla,“ vypráví ředitelka, která v jídelnách pracuje už jedenáct let.

Ke stolu přichází místní školník, nese si svůj katův šleh se třemi rohlíky. Došly nejen původní hranolky, ale už i záložní opečené brambory. Kuchař zamyká hlavní vstup, brzy ho čeká vaření dalších více než šesti set porcí – hovězího po španělsku s rýží, smaženého květáku s bramborami a tatarkou nebo zeleninový salát s kozím sýrem a brusinkami.

Školní jídelny bývají otevřené klasicky do konce června, ale konkrétně tato u Karlova mostu zůstává v provozu i přes prázdniny. Kvůli nákupu nové multifunkční pánve a překopání elektřiny ale bude po vysvědčení vařit až od druhé půlky července. Jídla prý bývají přes prázdniny o trochu dražší, za 150 korun, denně je ale na výběr ze sedmi i osmi druhů, skoro pokaždé je oblíbený guláš i svíčková.