Hlavní obsah

Obědy zdražily. Češi šetří na pití nebo polévce

3:04
3:04

Poslechněte si tento článek

Průměrná cena hlavního jídla při obědě v hospodě či restauraci letos vyšplhala na 189 korun, meziročně je o čtyři procenta vyšší. V Praze je v průměru za 220 korun, vyplývá z analýzy poskytovatele pokladních systémů Dotykačka. Češi přitom během pracovního týdne omezili chození na obědy a šetří na pití či polévce. Poslední data jsou z letošního dubna.

Článek

Loni stálo hlavní jídlo během oběda v průměru 182 korun, v hlavním městě bylo zhruba o pětinu dražší, tedy za 223 koruny. Ceny byly nižší na menších městech a vesnicích, kde to bylo v průměru 158 korun. Rozdíly mezi regiony byly většinou do 15 korun. Hlavní jídlo přitom proti předloňsku zdražilo ve všech krajích v průměru o čtyři až šest procent.

„V rámci obědových menu během pracovních dní je dnes průměrná cena na úrovni 155 korun,“ uvedl analytik Dotykačky Vladimír Sirotek. Za posledních pět let se přitom podle něj spotřebitelské návyky Čechů velmi změnily. „V restauracích ubyla více než šestina obědů,“ dodal.

Loni klesla meziročně zhruba o desetinu návštěvnost restaurací v době obědů od pondělí do čtvrtka. Na konci týdne, tedy v pátek a o víkendu, chodí lidé naopak častěji a také víc utrácejí. Tržby za obědy od pondělí do čtvrtka loni meziročně klesly o osm procent, zatímco průměrné tržby za celý týden stouply o dvě procenta. To je ale stále méně, než byla inflace v gastronomii, tedy kolem tří procent.

V posledních letech je vidět, že hlavní jídlo má při útratě za oběd stále větší podíl. V pracovní dny je to nyní kolem 76 procent ceny oběda. V roce 2019 to bylo 65 procent, loni 73 procent. „Důvodem je, že zákazník omezuje během obědů útraty za nápoje, polévky, dezerty nebo kávu. Zato na hlavním jídle nešetří,“ popsal Sirotek.

Podle restauratéra Luboše Kastnera, který je i členem představenstva Hospodářské komory ČR, nyní podnikatelé v gastronomii zažívají těžké časy. „Jednak je tu katastrofální nedostatek personálu, navíc stouply náklady, například na mzdy a nájmy. A i když je hospoda plná, ziskovost máme sotva poloviční, než jsme bývali zvyklí, pokud mohu soudit z vlastních zkušeností,“ uvedl.

Piva se pije méně

Dopad mělo na začátku loňského roku zvýšení daně z přidané hodnoty u piva z 10 na 21 procent a u nealko nápojů z 15 na 21 procent. Projevilo se to především v poklesu spotřeby piva.

V posledních letech proto zavřela skoro pětina venkovských hospod. Některé z nich nahradily vietnamská bistra, pizzerie nebo stánky s kebabem. Další otevírají třeba jen od čtvrtka do neděle nebo přežívají díky rozvozu jídel.

Lépe se daří kavárnám nebo restauracím rychlého občerstvení. To ukazuje například i úspěšný příchod amerického řetězce Popeyes. Do Česka se navíc chystají také firmy Wendys nebo Five Guys.

Gastronomii mění i přístup nejmladší generace Z. „Upřímně si nejsem jistý, zda tato generace ještě vůbec říká, že jde na pivo. Možná chodí spíš na wifinu,“ glosoval Kastner. Narážel tím na to, že mladí lidé jsou v podnicích zvyklí spíš sledovat sociální sítě nebo pracovat přes internet.

Související témata:

Výběr článků

Načítám