Hlavní obsah

Kramářova vila otevřela brány veřejnosti, návštěvníci si prohlédli i pracovnu předsedy vlády

1:37
1:37

Poslechněte si tento článek

Kramářova vila na pražské Letné, domov prvního československého premiéra Karla Kramáře a současné sídlo předsedy vlády, se v sobotu od 9:00 do 16:00 otevřela veřejnosti. Během devadesátých let minulého století prošla kompletní rekonstrukcí, aby mohla sloužit reprezentačním účelům.

Foto: Jan Šponar, Novinky

Před vilou se tvořila fronta, návštěvníci vstupovali po třiceti s průvodkyní a poté mohli zůstat v zahradách.

Článek

Úřad vlády informoval, že novobarokní stavba bude letos pro veřejnost otevřena ještě 6. září a také v den sněmovních voleb 4. října.

Vila vznikla v letech 1911 až 1915 podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Choť politika, Naděžda Kramářová, pocházející z bohaté moskevské rodiny kupců a milovnice carského Ruska, měla během stavby nekončící připomínky, které se promítly do rusky laděné výzdoby interiéru.

Foto: Jan Šponar, Novinky

Pohled ihned za hlavním vchodem do Kramářovy vily.

„Návštěvníci vily mohli obdivovat jedinečný výhled na Vltavu a pražské mosty, bohatě zdobenou jídelnu v byzantském stylu, pracovnu předsedy vlády a kulečníkový sál s dřevěným vyřezávaným obložením,“ uvedla Tereza Šťastná z Odboru komunikace Úřadu vlády ČR.

Foto: Jan Šponar, Novinky

V někdejší kulečníkové místnosti byl Karel Kramář roku 1915 večer zatčen.

Kramář si vilu po dokončení příliš neužil, protože byl krátce po nastěhování 21. května 1915 zatčen a vězněn za organizaci domácího odboje. „Nejprve byl odsouzen k smrti pro velezradu a vyzvědačství. Trest mu byl poté zmírněn na 22 let vězení,“ popsala průvodkyně Zdeňka Čížkovská. Domů se vrátil až po amnestii císaře Karla I. v roce 1917. „Poté jako národní mučedník stanul 14. listopadu 1918 v čele první vlády nově vzniklého Československa.“

Foto: Jan Šponar, Novinky

Bohatě zdobená jídlení síň, kde premiéři pořádají státnické večeře.

Související témata:
Kramářova vila

Výběr článků

Načítám