Článek
Relativně tvárný, ale pórovitý pískovec, ze kterého je svatostánek zbudován, totiž koroduje vlivem deště, mrazu a větru. Práce na Svatovítské katedrále nikdy nekončí. Jakmile někde lešení zmizí, objeví se jinde.
„Průběžná a systematická údržba je totiž jediná možná cesta, jak o takto velký chrám pečovat. Letos jsme katedrále věnovali významnou péči i v zimě, po 40 letech jsme provedli generální úklid a také restaurovali vitrážová okna za hlavním oltářem,“ popsal ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Chrliče v dotyčné části katedrály vyžadují péči restaurátorů.
Nyní je nutné zcela vyměnit část kružbového zábradlí. „Je porušené trhlinami a značně postižené korozí pískovce. Restaurátoři také opraví spáry mezi kvádry, vyčistí zdivo, obnoví hlavní římsu a zbylou část kružbového zábradlí. Na životnost kamene mají vliv výkyvy teplot, povětrnostní podmínky, ale také klimatická změna, znečištění ovzduší a napadení řasami, lišejníky a mechy,“ doplňuje památkář Pražského hradu Petr Chotěbor.
Restaurování malovaného žebroví v interiéru Kůrové kaple v severozápadní části svatostánku.
Restaurátoři v katedrále zároveň opravují takzvanou Kůrovou kapli, tedy prostor pod Wolmutovou hudební kruchtou, kde se konají ranní mše. Obnovují kamenné prvky a malované ornamenty na žebrech klenby.
Restaurátoři budou pracovat také na celkem sedmi chrličích, zobrazujících například démona držícího lidskou hlavu, vousatého muže se seletem nebo některá fantastická zvířata. Stavba 82 metrů vysoké severozápadní věže, jejíž část se nyní bude rekonstruovat, byla kompletně dokončena ještě za vedení architekta Josefa Mockera (1835 - 1899) roku 1892.
Severozápadní věž katedrály až do podzimu zahalilo lešení.
