Článek
Data ukázala, že nákupní chování Čechů výrazněji než věk ovlivňuje jejich aktuální životní etapa. „Způsob, jakým plánujeme výdaje a nakládáme s časem, se totiž zásadně proměňuje s příchodem rodiny či vlastního bydlení,“ uvedl ekonom Dominik Stroukal.
Průzkum vyvrátil i další zavedený mýtus. Nad letáky a porovnáváním cen nestráví nejvíce času lidé na venkově, ale překvapivě obyvatelé Prahy a velkých měst. Pražanů, kteří prohlížení letáků věnují desítky minut týdně, je zhruba dvakrát tolik co ve zbytku republiky.
Důvod je podle ekonoma pragmatický – ve městě, kde jsou tři různé prodejny do deseti minut chůze, se z porovnávání stává reálná úspora za relativně nízké náklady. Na vesnici s jednou prodejnou leták přirozeně nefunguje jako rozhodovací nástroj, ale spíše jen jako reklama.
Pražská drahota
Cenově nejcitlivější jsou podle čísel třicátníci, kteří nejčastěji nakupují ve slevách v Praze. Právě zde nad nimi tráví lidé nejvíce času, jelikož v metropoli čelí vyšším životním nákladům, především v oblasti bydlení a služeb, což je vede k snaze efektivně spravovat rodinný rozpočet a zmírňovat dopady inflace.
Významnou roli hraje také vysoká dostupnost a široká nabídka slevových akcí. Supermarkety i nákupní centra mají lidé na dosah ruky a díky online srovnávačům či mobilním aplikacím s věrnostními programy je vyhledávání výhodných nabídek velmi snadné.
Pro mnohé Pražany je navíc nakupování ve slevách spojené s nákupním pragmatismem i psychologickým uspokojením z výhodného nákupu, kdy raději ušetřené peníze investují do volnočasových aktivit, cestování nebo kvalitnějších prémiových produktů, které si v akční ceně mohou snáze dovolit.
Psychologie utrácení
„Mladší lidé jsou navíc ochotni se rozjet do jiného obchodu i za malou úsporu. Kvůli padesátikoruně přejede jinam nezanedbatelná část lidí do šestadvaceti let, zatímco u všech ostatních věkových skupin jde jen o pár procent. Ekonomicky to dává smysl. Cenová citlivost nezávisí jen na příjmu. Nejvíc tlačí tam, kde se potkává hypotéka, malé děti a spotřeba v objemech, a naopak povoluje tam, kde se domácnost zmenšila a kde má čas a pohodlí vyšší cenu než ušetřená stokoruna,“ shrnul ekonom.
Výzkum dle expertů přináší zajímavé informace o tom, jak lidé optimalizují čas a finanční výdaje. „Nejmladší respondenti jsou ochotnější změnit obchod i kvůli malé úspoře, což vypovídá o jejich odlišných zdrojích – mají více času, ale méně peněz a místa na skladování. Starší mileniálové s rodinami zase při nákupech zřejmě více používají auto a mají kde uskladnit víc kusů produktů ve slevě,“ navázala na ekonomické zhodnocení psycholožka Eliška Kodyšová.
