Pikeová poprvé promluvila ke své zfušované popravě: Všechno mě bolí

Pikeová byla odsouzena v roce 1996 za brutální vraždu spolužačky. Při popravě 30. září přežila dvě smrtící dávky pentobarbitalu a zůstala v kritickém stavu. Poté byla hospitalizována.

„Před měsícem 30. září jsem vstoupila do popravčí místnosti v mužském vězení v Riverbendu připravena zemřít. Byla jsem s tím smířená,“ napsala Pikeová v prohlášení.

„Řekla jsem lidem, kteří mě milovali, podporovali mě a stáli při mě po celé ty roky, že jsem jim vděčná. Také lidem v místnosti, kteří byli svědky mé popravy, jsem řekla, že je opouštím v láskyplné náklonnosti,“ pokračovala odsouzená.

O několik dní později se probudila v nemocnici „zmatená a v bolestech“. „Od té noci nebyl jediný okamžik, kdy bych necítila bolest. Bolí mě tělo. Bolí mě ruce. Bolí mě v krku a stále mi dělá potíže mluvit,“ uvedla dále Pikeová s tím, že necítí jen fyzickou bolest.

„Bolest je i v mé mysli, v mé duši,“ dodala v prohlášení, z nějž citoval list The Independent. Pikeová vyjádřila dík záchranářům, lékařům a sestrám, kteří se o ni starali během pobytu v nemocnici.

Nikdy prý nezapomene na jejich laskavost. „Chci také poděkovat svým právníkům a všem, kdo za mě bojovali, stáli při mně a odmítali se mě vzdát,“ napsala dále Pikeová.

„Nevím, proč jsem tu noc přežila. Nevím, co přijde dál. Některé dny je hledání naděje těžší než jindy,“ pokračovala s tím, že se prozatím snaží den po dni léčit. „A držím se lásky a laskavosti tolika lidí, kteří mi připomněli, že nejsem sama,“ napsala.

Pikeová měla být první ženou popravenou v Tennessee za více než 200 let. Výkon trestu byl pozastaven poté, co odsouzená zůstala naživu.

Svědci uvedli, že ji po druhé dávce slyšeli chrápat, zatímco její právníci hledali urgentní lékařskou pomoc. Nakonec byla sanitkou převezena do nemocnice. Nyní je znovu ve vězení.