PŘEHLEDNĚ: Co mění nový pražský územní plán

Metropolitní plán se dotkne obyvatel Prahy tím, že nastavuje pravidla, podle nichž se bude město a jejich nejbližší okolí v příštích desetiletích měnit. Pro vlastníky pozemků a domů je důležitý proto, že určuje možnosti využití jejich nemovitostí.

Metropolitní plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999, který podle města už z mnoha důvodů nevyhovoval. Příprava nového dokumentu začala v roce 2012, první návrh byl zveřejněn v roce 2018 a poté následovalo několik kol projednávání a připomínek, které skončily až v květnu 2026.

Zadavatelem plánu bylo Zastupitelstvo hlavního města Prahy, formálním pořizovatelem Odbor územního rozvoje magistrátu a odborným zpracovatelem Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

IPR připravil urbanistickou a technickou podobu plánu, zatímco magistrát vedl zákonný proces: projednávání, vypořádání připomínek a předložení dokumentu ke schválení. Vznik plánu je odborně spojován zejména s architektem Romanem Kouckým a týmem IPR.

Pražští zastupitelé Metropolitní plán schválili ve čtvrtek 28. května 2026 po mnohahodinové debatě. Pro hlasovalo 50 z celkových 65 zastupitelů. Nový územní plán má nabýt účinnosti 1. září 2026.

Hlavní politickou tváří plánu je náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček ze STAN. Plán měl podporu primátora Bohuslava Svobody z ODS a dalších zástupců koalice, zejména z klubů SPOLU a STAN. Podporu vyjádřila i část Pirátů, která zdůrazňovala především význam dopravních staveb, zastavování brownfieldů a nových pravidel pro rozvoj města.

Hlasy kritiků nezaznívaly z jednoho stranického bloku. Hlavními odpůrkyněmi byly pirátky Jana Komrsková a Eva Tylová a nezávislá zastupitelka Hana Kordová Marvanová. Dále přijetí plánu kritizovali zástupci městských částí, místní spolky nebo ekologická a občanská organizace Arnika.

Část kritiků přitom nezpochybňovala potřebu nového územního plánu jako takovou, ale vadila jim například rychlost schválení. K prostudování více než 100 000 stran dokumentace měli zastupitelé, městské části i veřejnost zhruba devět dní, protože finální podoba plánu byla zveřejněna až 19. května 2026.

Metropolitní plán je nový územní plán hlavního města. Nejde o obecnou vizi ani politické prohlášení, ale o závazný dokument, podle něhož se bude rozhodovat o výstavbě a využití území v Praze. V principu stanovuje, co je v každé části města přípustné postavit.

Plán pracuje s celým územím Prahy. Rozděluje ji na jednotlivé lokality a snaží se chránit charakter těchto lokalit a zároveň vymezuje rozvojové plochy, zejména brownfieldy. Tak se označují bývalé průmyslové areály, které lze využít ke stavbě nově potřebných typů objektů, zejména bytových domů.

Podle vedení města a Institutu plánování a rozvoje má nový plán především zrychlit a zpřehlednit rozhodování o výstavbě. Praha dlouhodobě čelí bytové krizi a město argumentuje tím, že starý územní plán už rozvoj metropole brzdil.

V plánu je podle města prostor až pro 350 tisíc bytů, především na dnešních brownfieldech. Plán má zároveň omezit rozšiřování Prahy do volné krajiny a soustředit výstavbu dovnitř města.

Novinkou je také plošná výšková regulace. Metropolitní plán stanovuje, jak vysoká může být zástavba v jednotlivých částech Prahy. Cílem je chránit historické panorama, významné výhledy a charakter různých lokalit. Zároveň ale plán vymezuje i místa, kde bude možné stavět výrazně vyšší budovy.

Dokument zahrnuje také velké dopravní a infrastrukturní projekty. Patří mezi ně dostavba městského a Pražského okruhu, metro D, železniční projekty, vysokorychlostní tratě nebo další významné stavby potřebné pro rozvoj města.

Nejčastěji kritika míří na občanskou vybavenost. Odpůrci tvrdí, že Praha už dnes nemá dostatek míst ve školkách, školách nebo zdravotnických zařízeních, a varují, že nový plán umožní další rozsáhlou výstavbu bez dostatečné garance služeb pro nové obyvatele. Tyto obavy se také týkají domovů pro seniory, pečovatelských služeb nebo poliklinik. Podle kritiků hrozí, že v některých rozvojových územích dostane přednost bytová nebo komerční výstavba a město bude občanskou vybavenost řešit až dodatečně.

Město a IPR naopak tvrdí, že občanská vybavenost je v plánu zahrnuta. U větších projektů mají podle nich hrát důležitou roli plánovací smlouvy, tedy dohody s investory o jejich příspěvku na veřejnou infrastrukturu. Developeři se tak mají podílet například na školách, školkách, dopravě nebo dalších službách, které jejich projekty vyvolají.

Odpůrci dále tvrdí, že plán v některých územích umožňuje příliš vysokou zastavitelnost a může vycházet vstříc velkým investorům. Vedení města naopak argumentuje tím, že právě nový plán nastaví jasnější pravidla, která budou předvídatelná jak pro město, tak pro vlastníky pozemků, developery i obyvatele.

Veřejnost mohla Metropolitní plán připomínkovat v několika fázích. Připomínky bylo možné podat zejména elektronicky přes Portál Pražana. Lidé mohli v mapě vybrat konkrétní místo nebo prvek a k němu napsat připomínku. Vyjádřit se mohl kdokoli, u posledního kola však bylo možné připomínkovat jen ty části návrhu, které se změnily oproti předchozí verzi.

V jednotlivých kolech projednávání dorazily k Metropolitnímu plánu desítky tisíc připomínek. V roce 2018 jich bylo podle města přibližně 45 tisíc, v roce 2022 přes 18 tisíc a v posledním kole na podzim 2025 okolo 12 tisíc.

Magistrát tvrdí, že ve veřejném projednání vyhověl 53 procentům všech připomínek a u požadavků městských částí dosáhla míra vyhovění 64 až 70 procent. V posledním kole v roce 2025 ale město uvedlo, že vyhovělo nebo bylo v souladu jen s 21 procenty všech připomínek; ve 38 procentech případů podle něj vyhovět nešlo kvůli zákonným překážkám. Právě proto kritici tvrdí, že většina připomínek veřejnosti a spolků byla odmítnuta.