Zjistěte, co dělají v pohotovosti, a podle toho je plaťte. Soud se opřel do vedení hasičů

Nejvyšší správní soud v Brně (NSS) stížnost generálního ředitelství HZS zamítl a posvětil rozhodnutí plzeňského soudu, podle kterého musí Plačkovi nadřízení přezkoumat skutečnou povahu služební pohotovosti a její odlišení od samotného výkonu služby.

„Jsou to dva odlišné režimy služby, jejichž kombinace je v principu možná, ale nelze ji využívat tak, aby docházelo k tomu, že se za služební pohotovost bude maskovat v zásadě stejná činnost jako při výkonu služby, a příslušníci přitom budou za tutéž práci odměňováni rozdílně,“ konstatoval NSS.

Plačkovu žádost o doplacení mzdy za odsloužené pohotovosti tak musí znovu posoudit jeho nadřízení, kteří ji už dříve zamítli. Jedná se o období, kdy byl Plaček členem požární jednotky. Hasiči v ní zařazení slouží 24hodinové směny, které se skládají z 16hodinového výkonu služby, na který navazuje 8hodinová služební pohotovost, kdy hasič musí být fyzicky přítomen na stanici a do dvou minut od ohlášení události připraven k výjezdu.

Plaček tvrdí, že v rámci služební pohotovosti vykonával de facto stejnou činnost jako při běžném výkonu služby. Zatímco ale za 16 hodin práce dostávají hasiči plný služební příjem, za následujících osm v hodin v režimu služební pohotovosti je to jen 30 procent.

„Žalovaný vydal rozhodnutí, aniž by posoudil, jakou žalobce při služební pohotovosti vykonával činnost a jakou měla povahu. Nezabýval se tím, zda nevykazovala známky výkonu služby, ani tím, zda omezení po dobu pohotovosti nebyla natolik zásadní, že je nutné ji považovat za pracovní dobu,“ uvedla před soudem Plačkova právní zástupkyně Michaela Anastázie Písařovicová.

A soud to viděl stejně. „Z našeho pohledu je důležité, aby služební funkcionář zkoumal, co se v rámci služební pohotovosti děje. Pohotovost z povahy věci omezuje toho, kdo ji drží. Je ale strašně důležité se zabývat tím, jak hodně,“ uvedl plzeňský soudce Lukáš Pišvejc. „Pokud je to tak, že hasič musí být během pohotovosti na služebně připraven v hasičské výzbroji a má třeba dvě minuty na to, aby zareagoval v případě potřeby, tak o nějakém odpočinkovému režimu nemůže být ani řeč a skutečně se to blíží výkonu služby,“ pokračoval Pišvejc.

Jiná situace by podle soudu byla v případě, kdy by se hasič v rámci služební pohotovosti mohl věnovat všemu, co uzná za vhodné. „Měl by možnost například relaxovat v nějaké komfortní zóně, kde by byl k dispozici počítač s herní konzolí nebo třeba masážní lůžko. A zároveň by měl prodlouženou dobu dosažitelnosti,“ vysvětlil Pišvejc. „Za takové situace si pak dokážu představit, že služební pohotovost je honorována nižším příjmem,“ dodal.

K dokreslení pak soud ještě uvedl, že u některých institucí mohou v rámci nařízené služební pohotovosti být zaměstnanci doma, věnovat se svým koníčkům a jen musí mít u sebe telefon. „Poté mají řadu hodin na to, aby se dostali do místa výkonu činnosti. Tady je zcela zřejmé, že daný režim pohotovosti zásadně neomezuje jejich volný čas,“ konstatoval Pišvejc.

Podle soudu nelze akceptovat argument vedení HZS, že se principiálně nemusí zkoumat náplň činnost v rámci režimu služební pohotovosti, neboť je dána zákonem. „Je na služebním funkcionáři, aby zjistil skutečný stav. Z toho zjišťování vyplyne nějaký příběh. Dá se předpokládat, že ten hasič je v rámci pohotovosti skutečně omezen tak, že se to blíží službě. Z našeho pohledu mu pak může služební funkcionář zaplatit přesčas nebo změnit povahu služební pohotovosti, například vybudováním nějaké relaxační zóny, či prodloužit dobu, kdy by měl být dotyčný dosažitelný,“ uzavřel soud.