Článek
Žena pracovala v jedné z firem v Kladně jako operátorka výroby a při kontrole drobných plastových komponentů na pracovišti omdlela, upadla na betonovou podlahu a ztratila vědomí. Následkem pádu utrpěla těžké zranění hlavy, musela podstoupit několik operací a komplikovanou léčbu. Po firmě, kde pracovala, pak chtěla bolestné 661 tisíc korun.
Příčinou mdloby byl podle ní nahromaděný stres z předchozího pracovního týdne, kdy byla zaměstnavatelem zařazena na těžší fyzickou práci, kterou špatně zvládala. Tvrdila, že poškození zdraví utrpěla proti své vůli a bez šance mu zabránit, a to náhlým působením betonové podlahy ve výrobní hale v důsledku zemské přitažlivosti na „její křehkou hlavu“.
Zaměstnavatel i soudy ale její nárok odmítly. Justice vyšla z toho, že pád způsobila momentální zdravotní indispozice zaměstnankyně, tedy vnitřní příčina, nikoli krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů.
Žena pak hledala zastání u Nejvyššího soudu a senát v čele s Jiřím Doležílkem se postavil na její stranu, jak ve středu informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Zranění po mdlobách je pracovním úrazem
„Soudy nesprávně zaměnily příčinu pádu za úrazový děj, který způsobil konkrétní poškození zdraví. Poranění hlavy nevzniklo samotnou mdlobou, ale až nárazem na betonovou podlahu. Tento náraz představoval krátkodobé, náhlé a násilné působení zevního vlivu, k němuž došlo nezávisle na vůli zaměstnankyně při plnění pracovních úkolů,“ uvedla mluvčí.
Podle verdiktu je tak poškození zdraví, které zaměstnanec při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi utrpí nárazem těla na podlahu pracoviště nebo jiný předmět při pádu, pracovním úrazem i tehdy, byl-li pád způsoben ztrátou vědomí nebo jinou náhlou zdravotní indispozicí zaměstnance.
„Od těchto případů je třeba odlišit situace, kdy je poškození zdraví pouze projevem vnitřního onemocnění a žádný vnější úrazový děj se na něm nepodílí. Samotná skutečnost, že k infarktu, cévní příhodě nebo jiné zdravotní komplikaci došlo na pracovišti, proto ještě automaticky neznamená, že jde o pracovní úraz,“ vysvětlila Tomíčková.
Rozsudek poprvé výslovně vyřešil otázku pracovního úrazu při pádu vyvolaném náhlou zdravotní indispozicí. „Zaměstnance nelze zbavit ochrany poskytované zákoníkem práce pouze proto, že jeho pádu předcházela mdloba, jestliže samotné poranění vzniklo až nárazem na podlahu nebo jiný předmět při práci,“ zakončila mluvčí.
