Článek
Pracovním úrazem může být například pád při doplňování zboží, poranění při práci s nářadím či při havárii na služební cestě nebo popálení v gastronomickém provozu. Většinou sem ale nespadá, když někdo uklouzne a zlomí si nohu cestou do zaměstnání nebo z něj.
Po pracovním úrazu mohou brigádníci vedle bolestného žádat i náhradu dalších nákladů. „Patří mezi ně například výdaje na léky a rehabilitace nebo kompenzace trvalých následků, které mohou výsledné odškodnění výrazně zvýšit,“ upozornil advokát Filip Glézl z advokátní kanceláře Spring Walk.
Nezřídka přitom jde o značné peníze. Například pád ze schodů, který způsobí komplikovanou zlomeninu ruky vyžadující operaci, může podle aktuálních sazeb znamenat bolestné přes 90 tisíc korun. K tomu se mohou připočíst další nároky související s léčbou nebo případnými trvalými následky.
„Výše bolestného se stanovuje podle bodového hodnocení jednotlivých zranění. Pro pracovní úrazy platí speciální bodové tabulky podle nařízení vlády,“ uvedl Glézl.
Podle právníků bývá největším problémem to, že lidé úraz podcení. Zaměstnavateli ho neoznámí, nepožadují sepsání záznamu o něm nebo si neuchovají potřebnou dokumentaci.
„Bez řádného záznamu o úrazu a zdravotní dokumentace se náhrady domáhá mnohem obtížněji. Doporučuji každé zranění ihned písemně, aspoň e-mailem či SMS, nahlásit nadřízenému, napsat mu, co přesně se stalo, a uschovat si veškeré lékařské zprávy,“ upozorňuje Filip Glézl.
Pro vyřízení odškodného za úraz jsou třeba také fotografie zranění a účtenky za léky nebo rehabilitace.
Je třeba záznam v knize úrazů
Na nutnost upozornit na pracovní úraz včas poukázal také Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Zaměstnavatel vše musí zanést do knihy úrazů. Zaměstnanec podepisuje jak záznam v ní, tak formulář, kterým firma úraz hlásí pojišťovně a svému odborníkovi na bezpečnost práce.
„Musí tam být pravdivě popsáno, jak k úrazu došlo. Pokud je někdo zraněný vážně, raději ať s podpisem počká do doby, než dokáže posoudit, že popis okolností úrazu skutečně odpovídá realitě,“ poradil Beck.
Některé zdravotní komplikace se projeví až s odstupem času. Typické jsou problémy s pohyblivostí po zlomeninách, bolesti páteře nebo omezení při sportu a dalších volnočasových aktivitách.
Následky pracovního úrazu navíc nemusí být pouze fyzické. Mohou se vyskytnout také psychické problémy, například úzkosti, panické stavy nebo dlouhodobý strach z návratu do práce. Podmínkou je jejich doložení zdravotnickou dokumentací.
„Trvalé následky mohou znamenat výrazně vyšší odškodnění než samotné bolestné. Nárok navíc nevzniká ihned po úrazu, ale až po ustálení zdravotního stavu,“ dodal Filip Glézl.
Vše je přitom třeba řešit včas, protože nároky z pracovních úrazů podléhají promlčení.
