Článek
Někdejší voják se na armádu obrátil s tím, že byl ve své službě opakovaně vystaven mimořádně zatěžujícím událostem, které vyústily v újmu na psychickém zdraví, zejména v podobě posttraumatické stresové poruchy, což podřadil pod služební úraz, za který žádá náhradu škody.
Generální štáb, který případ řešil, ale nechtěl o nějaké náhradě ani slyšet a žádost zamítl. Bývalý voják se proto obrátil na brněnský krajský soud a ten mu dal za pravdu - rozhodnutí generálního štábu zrušil a nařídil, aby armáda rozhodla znovu a pořádně.
„Psychické poškození zdraví může být služebním úrazem, je-li vyvoláno krátkodobým, náhlým zevním působením, které excesivně vybočuje z běžných podmínek výkonu konkrétní služby. Úrazovým dějem přitom nemusí být pouze jediná izolovaná událost. Za určitých okolností jej může představovat i souhrn dílčích událostí,“ napsal brněnský soud.
Soud upozornil, že při posuzování nároku armáda postupovala špatně, neboť se odkázala jen na obecné informace o bezpečnostní situaci a působení českého kontingentu, ovšem zmíněný voják pracoval odloučeně jako poradce u iráckého ministerstva vnitra. Armáda také nedostatečně prověřila vojákem hlášené incidenty.
Armáda: To musí voják zvládnout
Generální štáb namítal, že události nemohly představovat služební úraz, neboť profesionální voják musí snášet vyšší míru stresu a nebezpečí. To ale soud také odmítl.
„Časté přesuny nebezpečným územím, pobyt na místech teroristických útoků či kontakt s podminovanými těly mohly představovat okolnosti vybočující z obvyklých podmínek jeho práce,“ řekl soud.