Článek
„Platové předpisy pro odměňování vojáků z povolání diskriminaci dle pohlaví prakticky neumožňují. Každému vojákovi bez ohledu na pohlaví na konkrétním služebním místě náleží stejný služební tarif,“ uvádí ministerstvo obrany (MO). Rozdíly v příjmech jsou tedy dány strukturou služebních míst, hodností a druhem pracovního zařazení.
Patnáct procent žen v uniformě
V armádě a souvisejících složkách, včetně samotného ministerstva, působí přes 36 tisíc osob, z toho necelých osm tisíc žen. Ty tak tvoří přibližně pětinu zaměstnanců resortu. Mezi vojáky z povolání je jejich zastoupení nižší, kolem patnácti procent, což je ale více, než je průměr armád NATO.
Ženy častěji působí v civilních a podpůrných profesích, zatímco v bojových útvarech převažují muži. V logistice, administrativě nebo zdravotnických službách se naopak ženy prosazují více, což se odráží i v platových statistikách.
Z údajů MO o vývoji průměrných platů v letech 2014 až 2024 je patrné, že ženy si dlouhodobě udržují mírný náskok před muži. Vývoj za poslední dekádu je navíc výrazný – průměrný měsíční plat žen se téměř zdvojnásobil. Tento trend odráží nejen obecný růst platů v armádě, ale i fakt, že ženy se postupně prosazují na kvalifikovanějších a finančně zajímavějších pozicích.
Platy mužů a žen ve zbrani od roku 2014 do roku 2024
Průměrný plat vojáka v roce 2014 činil 32 259 korun, zatímco žena v uniformě pobírala 34 326 korun. O deset let později, v roce 2024, bral voják průměrně 59 320 korun, zatímco vojačka 64 198 korun. Jen v letošním roce se platy zvedly hned dvakrát, o více než tři tisíce korun, a to jak u mužů, tak u žen. Platový rozdíl mezi muži a ženami tak přetrvává a v některých letech se dokonce lehce prohlubuje.
Armáda bez generálek
Podle genderové analýzy došlo k 1. lednu letošního roku k výrazné změně v hodnostní struktuře žen v armádě. Zatímco na začátku roku 2024 působily v armádě hned dvě ženy v hodnosti brigádní generálky (základní generálská hodnost, pozn. red.), k 1. lednu 2025 už žádná žena v generálské hodnosti nefigurovala.
Tento stav se však může v budoucnu změnit, vzhledem k vysokému počtu plukovnic a podplukovnic, které představují pomyslný předstupeň generálských hodností – dohromady jich v armádě slouží 170.
Těmi zmíněnými ženami byla Zuzana Kročová, která stála v čele Univerzity obrany, a vůbec první česká generálka Lenka Šmerdová, která měla na starosti zejména otázky genderu v armádě. V roce 2024 odešla po 40 letech služby do zálohy.
Vyšší počet žen a dívek je patrný i ve vojenském školství. Na středních, vyšších vojenských školách a Univerzitě obrany jich studuje zhruba čtvrtina. Ty, které studium úspěšně dokončí, obvykle pokračují v profesionální kariéře.
Přijímací řízení je přísné a konkurence vysoká, přesto je z údajů patrné, že zájem dívek o vojenskou dráhu roste. Armáda tak postupně získává novou generaci vysoce kvalifikovaných vojaček, které mohou v budoucnu sehrát klíčovou roli nejen v podpůrných, ale i ve velitelských funkcích.
