Článek
„Těžko hledám slova, kterými se rozloučit s panem ředitelem Tomášem Rothröcklem. Tak jako u bývalých prezidentů, i tomuto pánovi oslovení dle významné funkce zůstalo. Nazývali jej takto nadále zaměstnanci ze Správy Národního parku Podyjí i dlouhá řada lidí, se kterými se ve své kariéře potkal,“ řekl Právu Rothröcklův nástupce ve funkci Pavel Müller. Odchod Rothröckla si připomíná většina jeho kolegů z oblasti ochrany přírody.
Bývalý ředitel se stal podle Müllera svým přístupem a jasnou vizí charismatickým ochráncem Podyjí. Podyjím a jeho ochranou se zabýval již od roku 1979.
Poslední „umanutostí“ Tomáše Rothröckla bylo sloučit Národní park Podyjí na Moravě a přilehlý dolnorakouský Národní park Thayatal pod společnou správu. „Tím nám dával najevo, na čem mu v životě záleží a nad čím chce, abychom přemýšleli,“ uvedl Müller.
Tomáš Rothröckl na mopedixu, který od roku 2024 využívají coby elektromotocykl ochranáři v Podyjí.
Park nevnímal jako izolovaný přírodní ostrov, ale jako krajinu, v níž se po staletí prolíná jedinečná příroda, práce člověka a duchovní rozměr. A také krajinu, která je inspirací pro umění, uvedlo v reakci na odchod Rothröckla ministerstvo životního prostředí.
Rothröckl se zásadně zasloužil o rozvoj česko-rakouské spolupráce a o vznik přeshraničního parku Podyjí–Thayatal v roce 2000. Vnímal jej nejen jako ekologický, ale také kulturní a civilizační projekt přesahující hranice států. Parky k sobě přiléhají; na severní, moravské straně je Podyjí, na jižní, dolnorakouské je Thayatal. Obě lokality dělí meandry řeky Dyje.
V roce 2010 byl Rothröckl náměstkem ministra životního prostředí. Podílel se na vzniku Fóra ochrany přírody, byl konzultantem sněmovního výboru pro životní prostředí, podílel se na procesu projednávání a schvalování tzv. národně-parkové novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která zavedla současná pravidla fungování národních parků. V roce 2022 stál u zrodu Asociace národních parků České republiky.
Foto ze založení Asociace národních parků ČR v roce 2024. Rothröckl druhý zprava.
„Tomášův vztah ke Krkonoším charakterizovala zvláštní pokora. Ke dlouhé tradici ochrany přírody, k nejstaršímu národnímu parku v Česku, k hodnotě mystické krajiny na pomezí dvou zemí. Osobně jsem si vždy užíval každou společnou minutu v terénu,“ uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
O Rothröcklovi hovoří jako o svém nedostižném vzoru.
„V Tomášově osobě se kloubilo to nejlepší z romantizujícího konzervátorství i nejmodernějších metod správy chráněných území. To vše bylo postaveno na hlubokých znalostech a zkušenostech a rámováno neokázalou vytrvalostí a zásadovostí,“ uvedl šéf krkonošského parku.
