Zemanovo prezidentování bylo nedůstojné, myslí si tři čtvrtiny Čechů

Oproti předchozím prezidentům si naopak Zeman na konci svého mandátu vedl mnohem lépe v hodnocení toho, zda byl v kontaktu s občany a znal jejich problémy.

V průzkumu, který se uskutečnil v posledních dvou měsících Zemanova mandátu, ohodnotilo jeho kontakt s občany jako dobrý 39 procent Čechů.

Udržel si tak výrazně lepší hodnocení než Václav Klaus i Václav Havel. V ostatních dotazovaných oblastech ale Češi hodnotí Zemanovo působení hůře než v případě jeho předchůdců.

Nejkritičtější jsou v hodnocení toho, jak bývalý prezident dbal na vážnost a důstojnost svého úřadu.

Jako velmi špatné nebo spíše špatné jej na konci jeho mandátu ohodnotilo 73 procent Čechů. Podobně kriticky vnímají Češi i to, zda Zeman působil u občanů jako autorita. Negativně to ohodnotilo 71 procent respondentů.

Relativně nejlépe si pak Zeman jako prezident vedl u vnímaní toho, zda plní funkce jemu svěřené Ústavou, což negativně ohodnotilo „pouze“ 54 procent Čechů.

V případě dalších dvou hodnocených oblastí – ovlivňování vnitropolitického života a reprezentace Česka v zahraničí – jako špatné označilo Zemanovo působení 62 procent, respektive 67 procent Čechů.

CVVM také uvedlo, že oproti předchozímu průzkumu, který se uskutečnil v lednu roku 2020, došlo ke zhoršení hodnocení ve všech dotazovaných oblastech. „Ve všech případech dosáhlo nejkritičtější podobu za celou dobu jeho působení ve funkci,“ dodalo.

Největší pokles byl přitom zaznamenán v případě hodnocení kontaktu s občany a znalosti jejich problémů. Zatímco v předchozích průzkumech vždy převažovalo pozitivní hodnocení, v případě toho současného došlo k poklesu o 20 procentních bodů.

„Z perspektivy celého období výkonu jeho funkce je možné konstatovat, že prezident Miloš Zeman byl hodnocen výrazně nejpříznivěji v lednu roku 2016,“ uvedlo CVVM s tím, že příznivé hodnocení si Zeman držel i v následujících několika letech.

Zlom podle CVVM nastal na přelomu let 2020 a 2021 během druhé vlny pandemie covidu-19, která podlomila celkovou důvěru Čechů v centrální instituce v čele s tehdejší vládou.

„Hodnocení Miloše Zemana bylo vždy výrazně polarizovanější, než bylo hodnocení obou jeho předchůdců, přičemž značnou část jeho podporovatelů tvořili lidé, kteří se jinak k politickým institucím vymezovali negativně,“ zmínili statistici.

Zároveň podotkli, že na konci svého funkčního období byl Zeman ve všech ohledech lépe hodnocen v Čechách než na Moravě. Je to poměrně výrazný obrat oproti minulosti, kdy naopak na Moravě byla jeho podpora podstatně silnější.

Rozdíl v hodnocení výkonu Zemanova mandátu je patrný i podle věku, dosaženého vzdělání či výše příjmu. Zatímco u těch mladších 40 let převažuje kritičtější hodnocení, příznivěji jej hodnotí lidé ve věku 55 let a více.

„Spolu se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání se hodnocení Miloše Zemana naopak mírně zhoršuje, a to ve všech zkoumaných položkách s výjimkou toho, jak byl v kontaktu a znal problémy občanů,“ uvedlo CVVM.

„Zhoršení hodnocení se rovněž obecně objevuje z hlediska rostoucího příjmu a zlepšujícího se subjektivního hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti,“ dodalo v průzkumu, jenž probíhal během letošního února a března a účastnilo se jej 861 respondentů.

Zeman, který v politice aktivně působil od 90. let, byl do nejvyšší státní funkce zvolen v roce 2013 v první přímé volbě hlavy státu. Uspěl také o pět let později. Letos v březnu ho na Hradě vystřídal Petr Pavel.