Zeman jmenuje ministry pokoutně a potajmu. Znevažuje tím ústavní akt, míní Špaček

„Není to vůbec standardní a neodpovídá to vážnosti ústavního aktu. Ani za Václava Havla, ani za Václava Klause neexistovala jiná varianta, až teď najednou se jmenování ministra provádí jaksi pokoutně, potajmu a bez přítomnosti médií v pracovně, nebo dokonce v Lánech,” pozastavil se nad změnou dosavadních zvyklostí odborník na etiketu a dlouholetý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček.

Jmenování nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka proběhlo 10. července v prezidentově kanceláři na Hradě a jmenování nové ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové se má konat 30. července v Lánech.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček změnu zvyklostí obhajuje tím, že obměny ve vládě jsou velmi rychlé. „Změny ve vládě poslední dobou jsou tak rychlé, že jsme se dohodli, že nebudeme pořádat velkolepé ceremoniály v reprezentačních prostorách na Pražském hradě,” sdělil deníku Právo Ovčáček s tím, že budou dodrženy všechny ústavní procedury.

„To, že frekvence střídání ministrů je taková, tak to spíše něco vypovídá o přípravě a konstrukci té vlády. I kdyby jich bylo jmenováno šest do týdne, tak si všichni zaslouží stejnou ústavní proceduru,” reagoval na Ovčáčkova slova Špaček.

Bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt ale upozornil, že jmenovací ceremoniál už v minulosti v Lánech proběhl. Připomněl rok 2003, kdy tam Václav Klaus jmenoval předsedou Ústavního soudu Pavla Rychetského a místo něj pověřil vedením ministerstva spravedlnosti tehdejšího premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD).

I podle Forejta by se tak ale mělo dít pouze ve výjimečných případech a rozhodně přesun ceremoniálu na zámek do Lán není obvyklý.

„Vždy platilo a já jsem se tím vždy řídil, dělejte věci stejně. Pokud budete dělat stejné věci jinak, vystavujete se tím nebezpečí otázky, proč se tak děje, a vy na ni nebudete mít adekvátní odpověď,” řekl Novinkám Jindřich Forejt.

„Nikde není napsáno, kde má probíhat jmenovací ceremoniál. Řídíme se zvykovou tendencí už od dob tzv. první republiky,” doplnil Forejt s tím, že jde ale především o respekt k ministerské funkci, a pokud ke změně místa není zjevný důvod, třeba oprava Hradu, tak by měla Kancelář prezidenta republiky objasnit důvody pro změnu místa.

Podle politologů je jmenování nových členů vlády jedna z nejdůležitějších pravomocí, kterou prezident má a měl by jí podřídit vše ostatní.

„Je v tom určitě nějaká symbolika. Jsou to ministři, které prezident zjevně nepovažuje za plnohodnotné v tom smyslu, že by je považoval za trvalé držitele ministerského křesla. Spíše je považuje za náhradníky nebo dočasné držitele úřadu,” komentoval prezidentův postup Ladislav Mrklas z CEVRO institutu.

„Těžko se odhaduje, jestli je to snaha příliš nezdůrazňovat změnu a tím pádem komplikaci pro vládu. Tím se tomu upírá význam,” řekl Novinkám politolog Jan Kubáček.

Podle ústavního právníka Jana Kysely to z hlediska ústavy problém není. „Ústava nic takového nestanoví, takže záleží na prezidentu republiky, jakou tomu aktu přisuzuje vážnost, kde se vyskytuje, co s tím spojuje za očekávání,” řekl Novinkám Kysela.

Záleží podle něj i na sebeprezentaci Miloše Zemana. „Třeba v jakém úboru vystupuje na veřejnosti a na jakém dopravním prostředku brázdí vlny jakých rybníků,” doplnil s nadsázkou Kysela s tím, že prezident v tomto ohledu razí styl, který není úplně běžný, a pokud to dělá i v oblasti jmenování ministrů, tak to není úplná výjimka.