Zeman jasně vyhrál nad Schwarzenbergem 54,8% ku 45,2%

I v úvodním kole volby před dvěma týdny zvítězil expremiér Zeman, místopředseda vlády a šéf TOP 09 Schwarzenberg za ním tehdy zaostal o zhruba 42 000 hlasů.

Někdejší předseda ČSSD tak po více než deseti letech, které strávil většinou v ústraní, úspěšně završil svůj návrat do vrcholné české politiky. Zisk nejvyšší ústavní funkce ve státě může brát i jako zadostiučinění za neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v barvách sociální demokracie z roku 2003. Tehdy se na Hrad překvapivě dostal jeho dlouholetý rival, ale i politický partner Václav Klaus. Po deseti letech Zeman úřad hlavy státu od Klause převezme.

Pětasedmdesátiletý ministr zahraničních věcí Schwarzenberg byl překvapením prvního kola volby, když postoupil z druhého místa a vyřadil průzkumy favorizovaného expremiéra Jana Fischera. V kampani měl na své straně větší část kulturní obce a stal se i kandidátem internetové mládeže. Zeman ale byl v souboji se Schwarzenbergem ve výrazné ofenzivě a svého soupeře oslaboval negativní kampaní, proti níž se Schwarzenberg ne vždy úspěšně bránil.

Zeman ve vyostřeném finále volby předvedl svůj razantní politický styl, který se ale nevyhýbá ani manipulacím a osobním útokům. Osmašedesátiletý Zeman zvítězil v přímé volbě prezidenta z pozice občanského kandidáta, za kterým nestála žádná ze silných parlamentních stran.

U voličů bodoval právě kritikou nynějších politických poměrů, od kterých se v posledních letech "politickým důchodem" na Vysočině odstřihl. Přestože před třemi lety se Stranou práv občanů - zemanovci nedokázal uspět ve volbách do Sněmovny, v prezidentském souboji osobností nenašel přemožitele.

Oba kandidáti, které v prvním kole dělil rozdíl necelého procenta odevzdaných hlasů (41 653 hlasů), v následné kampani bojovali hlavně o nerozhodnuté voliče a také o ty, kteří v prvním kole podpořili neúspěšné kandidáty. Šlo především o hlasy Jana Fischera a Jiřího Dienstbiera. Každého z nich podpořilo přes 800 tisíc lidí. Dohromady se tedy teoreticky hrálo o milion a šest set tisíc hlasů, které mohly rozhodnout.

Svůj hlas do volebních uren mohlo hodit přes 8,4 miliónu voličů. V prvním kole to udělaly jen tři pětiny z nich (účast dosáhla 61,31 %).