Článek
„Novela branného zákona, která zakazuje europoslancům sloužit v aktivní záloze, byla podle mého přesvědčení přijata ‚na míru‘. Dopadá fakticky na jediného člověka – na mě. Takový postup považuji za neústavní a diskriminační,“ uvedl na svém webu europoslanec.
O vyřazení Zdechovského rozhodlo po novele zákona Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové. Politik podal neúspěšnou žalobu ke krajskému soudu a poté kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Uplatnil námitky k formě rozhodnutí vojenského velitelství i řadu výhrad k obsahu a výkladu zákona.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že cílem právní úpravy je to, aby stát i mezinárodní instituce zůstaly v době krizových situací funkční. Stejné omezení se vztahuje také třeba na členy vlády, české poslance a senátory, hejtmany a některé úředníky či diplomaty.
„Požadavku, aby stěžovatel mohl jako europoslanec být zároveň členem aktivních záloh, nelze vyhovět. Takový požadavek by znamenal popření a přetvoření aplikované právní úpravy, které není úlohou moci soudní,“ stojí v rozsudku, který nyní přezkoumá Ústavní soud.
Zdechovský poukazoval na to, že v minulosti v aktivní záloze bez problémů sloužil. Neexistuje prý žádný racionální důvod odpírat komukoliv dobrovolnou službu v zájmu obrany vlasti. Je žádoucí, aby i politicky činní lidé znali prostředí armády.
„Argument, že musím být fyzicky přítomen v Bruselu, neobstojí. Patřím dlouhodobě mezi nejaktivnější europoslance a i v době covidu jsem zvládal současně pracovat v nemocnici a plnit své povinnosti v Evropském parlamentu. Služba v armádě mou práci nikdy neomezovala, protože jsem ji dělal především ve svém volném čase,“ uvedl.
Zdechovský, který je europoslancem od roku 2014, své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zmiňoval. Také upozorňoval na prospěšnost aktivních záloh, což je forma dobrovolného převzetí branné povinnosti, kdy občané s běžným civilním zaměstnáním absolvují vojenská cvičení. Když je to potřeba, jsou povoláváni k doplnění profesionální armády.
