Článek
„Směřujete k modelu státní správy, kde mají navrch osobní vztahy, konexe a loajalita, kde odborníci nejsou chráněni, ale naopak ohroženi,“ varovala senátorka Miluše Horská (KDU-ČSL) s tím, že každá vláda jednou skončí, zatímco instituce by měly fungovat kontinuálně.
„Naprosto destabilizuje státní správu,“ shrnula výtky většiny senátorů Adéla Sucharda Šípová (Piráti).
Úředníci by podle návrhu nově měli moci přijít o místo na základě systemizace, případně po dvou nevyhovujících pracovních hodnoceních. Zrušen by měl být i tzv. bazén, tedy tříměsíční doba, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným.
Koalice si od nové normy, která má nahradit stávající služební zákon, slibuje flexibilnější státní správu a přiblížení stavu na úroveň klasického zaměstnaneckého pracovního poměru. Předkladateli normy byli poslanec za SPD Libor Vondráček (Svobodní), Radek Vondráček, Zuzana Ožanová (oba ANO) a Renata Vesecká za Motoristy sobě. Podobně jako u dalších koalicí prosazovaných norem se tak jednalo o poslanecký návrh, který neprošel standardním připomínkovým řízením. To byla jedna z nejčastějších výtek senátorů.
Vondráček, který návrh i související změny představil na půdě Senátu, již dříve uvedl, že změny umožní rychleji se zbavit lidí „dosazených předchozí garniturou“. Před senátory naopak vyzdvihoval výhodnost návrhu.
Opoziční strany naopak poukazují na riziko její politizace. Pro zamítnutí se vyslovily dva senátní výbory, které vedle absence připomínkového řízení poukázaly i na množství nedotažeností a chyb návrhu, z nichž plyne právní nejistota a potenciální problémy.
Původním cílem služebního zákona přitom byla právě stabilizace, odpolitizování a profesionalizace státní správy, která by byla funkční bez ohledu na měnící se vládní garnitury. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie a následně dlouho čekalo na jeho schválení.
Zákon vytvořil právní rámec, který oddělil úředníky od běžného zákoníku práce, zavedl výběrová řízení, služební slib, povinné vzdělávání a kariérní řád. Cílem bylo omezit vliv politických změn na státní správu a zajistit tak její kontinuitu.
Sněmovna, která návrh po obstrukcích schválila koncem června, bude moci přehlasovat senátory na zářijové schůzi. Vládní koalice má v dolní komoře většinu 108 hlasů. Norma by měla podle předkladatelů platit od listopadu.
