Zákon o lobbingu: Hrad chtěl výjimku pro Vohralíkovou

Zákon, který má vláda na stole po připomínkovém řízení, má začít platit od ledna 2025. Vztahuje se na poslance, senátory, členy vlády, náměstky, vedoucí Kanceláře Sněmovny, Senátu i Kanceláře prezidenta republiky, poradce hlavy státu, členy Národní rozpočtové rady, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu, členy rady České národní banky, rady Českého telekomunikačního úřadu.

Lobbování má norma přinést veřejnou kontrolu, protože umožňuje zájmovým skupinám ovlivňovat tvorbu zákonů. „Nejedná se pouze o vztah lobbista–lobbovaný, ale vždy existuje jako třetí strana veřejnost, na kterou mohou mít výsledky lobbistických aktivit značné dopady, a proto by o nich měla být informována,“ napsal resort v návrhu.

Norma proto zavádí registr lobbistů, v němž mají být kontakty mezi lobbisty a lobbovanými hlášeny. „Systematická veřejná kontrola těchto neformálních kontaktů přispěje k omezení možných nežádoucích aktivit veřejných funkcionářů a k posílení důvěry veřejnosti,“ píše ministerstvo.

Kancelář prezidenta se však proti tomu, aby mezi lobbované patřila i jeho vedoucí, ohradila v připomínkovém řízení. Uve­dla, že jí nepřísluší příprava, projednávání a schvalování právních předpisů, ani příprava a projednávání dokumentů plánovací, koncepční nebo strategické povahy, schvalovaných vládou.

„Z tohoto důvodu je zařazení vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a jeho zástupce mezi lobbované nepřípadné, resp. věcně nesprávné,“ konstatovala.

Požádala proto o to, aby ministerstvo příslušný odstavec ze zákona vypustilo. To však resort odmítl s vysvětlením, že vedoucí kanceláře prezidenta pro hlavu státu připravuje návrhy pro rozhodování, a legislativního procesu se tak její činnost týká.

„Vedoucí Kancléře prezidenta republiky patří mezi (nepolitické) veřejné funkcionáře stejně jako vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo vedoucí Kanceláře Senátu. Jde o funkci, která je takzvanou vstupní branou k prezidentovi republiky,“ napsalo ministerstvo.

Připomnělo i kauzy bývalého kancléře Vratislava Mynáře, které byly spojované právě i s netransparentním lobbingem a které šetřila komise Sněmovny i orgány v činném trestním řízení. „Proto se zařazení vedoucích představitelů Kanceláře prezidenta republiky mezi lobbované jeví jako společensky vysoce žádoucí,“ dodává ministerstvo.

Připomínky k zákonu připojily i další subjekty. Ministerstvu pro legislativu se nelíbilo, že se působnost zákona nevztahuje na prezidenta. To ministerstvo spravedlnosti odmítlo s tím, že hlava státu není ze své funkce odpovědná. „Prezident nadto není nadán zákonodárnou iniciativou a veškeré připomínky k zákonům reálně zpracovává Kancelář prezidenta republiky, jejíž vrcholní představitelé jsou v zákoně za lobbované označeni,“ dodalo.

Šéf legislativy Michal Šalomoun (Piráti) pak stejně jako resort vnitra dále požadoval, aby se seznam lobbovaných subjektů rozšířil i o asistenty poslanců a senátorů. „Nejen poradci, ale také asistenti mohou mít poměrně významný vliv na rozhodování poslanců či senátorů, jelikož se podílejí na přípravě jejich podkladů, anebo se taktéž mohou účastnit schůzek a jednání i se zástupci lobbistických a vlivových skupin,“ upozornilo vnitro.

Rovněž i to spravedlnost Pavla Blažka (ODS) odmítla. Návrh se resortu nejevil jako proporční, vzhledem k tomu, že asistenti mají primárně administrativní úkoly, na rozdíl od volených či jmenovaných veřejných funk­cionářů.

Protikorupční organizace Transparency International by také do normy zahrnula i asistenty a poradce. „Právě přes ně se často lobbuje a dosavadní systém je tak velmi netransparentní,“ uvedla expertka Lucie Vilimovská.

„Také prezident republiky hraje v celém legislativním procesu významnou roli. Disponuje právem veta, jmenuje soudce Ústavního soudu a členy bankovní rady České národní banky. Jedná se o silný politický kapitál, který budí zájem o ovlivnění,“ upozornila.

Zahrnutí vedoucí kanceláře prezidenta, která hlavě státu například organizuje významné schůzky, pokládá za logické. „Pokud bude zákon plný výjimek a mezer, které umožní obcházení pravidel, budeme mít v Česku právní úpravu, jako již v mnoha jiných případech, která bude sloužit pouze naoko,“ uzavřela.