Začínající kuřáci jdou hned na náhražky cigaret

Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) označil e-cigarety a sáčky za velký problém. „Nejedná se o klasické kuřáky, kteří přecházejí na tyto alternativy. Mladí lidé okolo patnácti let jdou přímo k nim. Cílem alternativ k cigaretám ale rozhodně nebylo lákat nové kuřáky,“ řekl.

Elektronické cigarety a nikotinové sáčky jsou podle něj zřejmě méně rizikové než cigarety.„Momentálně ale nemáme dostatek studií o dlouhodobých dopadech. Nikotin je jed, který se v sáčcích dostává přímo do krevního oběhu,“ varoval ministr. „Je zde pravděpodobně menší riziko rakoviny plic, ale hrozba postižení cév je možná vyšší než u klasických cigaret,“ dodal.

Vláda v březnu rozhodla, že nikotinové sáčky nebudou dostupné lidem do osmnácti let, směrnice začne platit od července.

Největší počet kuřáků e-cigaret je mezi 15–24 lety, je jich skoro 25 procent. V porovnání s výzkumem před deseti lety vzrostl jejich počet víc než dvojnásobně. „Tabákové firmy se snaží propagovat tyto výrobky jako méně toxické, ale neškodné ve skutečnosti nejsou. Pokud obsahují nikotin, vzniká na ně velmi rychle závislost. U dětí a dospívajících má škodlivé účinky na vývoj mozku,“ varovala vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.

Šetření ukázalo, že v Česku stále kouří čtvrtina populace. Denně to je 20,6 procenta mužů a 12 procent žen starších patnácti let. „Veřejnost ví, že kouření zabíjí, ale tuto informaci jako by lidé nevnímali a odmítali přijmout,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Největší počet silných kuřáků je od 45 do 64 let, naopak mezi mladými lidmi (15–24 let) rizikoví kuřáci už prakticky nejsou. Podle Nejedlé je ale zajímavé, že přes deset procent respondentů uvedlo, že začalo kouřit před čtrnáctým rokem.

„Jen dvě procenta v kategorii šedesátiletých kuřáků přiznala, že začala kouřit, než jim bylo čtrnáct. Nabízí se tedy otázka, jestli se před padesáti lety začínalo s kouřením později, nebo jestli se ti kuřáci, kteří začali ve velmi mladém věku, šedesáti let nedožili,“ řekla Nejedlá.

Pravidelné pití alkoholu (denně nebo obden) přiznalo skoro 16 procent dotázaných nad 15 let. Průměrná roční spotřeba alkoholu je 8,5 litru na hlavu, pokud se nepočítají abstinenti, kterých je v populaci zhruba patnáct procent, z toho tři procenta doživotních. Osm procent spadá do kategorie rizikových pijáků.

Alkoholismus a silné kouření jde podle odborníků ruku v ruce. „Umírnění konzumenti alkoholu kouří ze 22 procent, u rizikových pijáků je to asi polovina,“ řekla Nejedlá. Macková doplnila, že časté pití alkoholu je po kouření nejčastější faktor vzniku rakoviny.