Začíná ústavní bitva o výši důchodů

Soud si vyslechne argumenty ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové.

ANO ve své stížnosti zdůrazňuje několik argumentů. Tvrdí, že vládní změna je protiústavně retroaktivní, protože valorizace důchodů byla omezena v době, kdy už podle dřívějších pravidel vznikl právní nárok na tuto valorizaci. Opoziční poslanci také poukazují na to, že novela neměla být projednávána ve stavu legislativní nouze, který lze vyhlásit pouze v mimořádných případech, kdy hrozí státu například hospodářské škody. Kromě toho jim vadí omezení diskuse na plénu a obejití obecné rozpravy, které bylo schváleno vládními poslanci.

Šéf financí Stanjura odmítl předem sdělit, s čím jde k soudu. „Ministr uvedl, že jeho úkolem je obhájit kroky vlády a vysvětlit důvody, které ji vedly ke krokům, o nichž bude Ústavní soud jednat,“ sdělil Novinkám a Právu mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

O tom, co by následovalo, pokud by soud vyhověl stížnosti ANO a zákon shodil, ministr nehodlá spekulovat.

Rozhodovat se bude zhruba o 20 miliardách korun. „Důchodcům vznikl na konci ledna 2023 právní nárok na vyplacení mimořádné valorizace o 19,4 miliardy korun vyšší, než jim vláda díky svým retroaktivním krokům vyplatila. Tím došlo k narušení legitimních očekávání i principu právní jistoty, navíc při flagrantním zneužití stavu legislativní nouze,“ uvedla Schillerová pro Novinky a Právo.

„Skutečnost, že s největší pravděpodobností nastanou podmínky pro mimořádnou valorizaci, totiž vláda prokazatelně věděla nejpozději od 8. září 2022,“ dodala Schillerová, která tak připomíná návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023 ve verzi z 8. září 2022.

Vláda přitom tvrdí, že snížením valorizace reagovala na „nečekaně rychlý, velmi překvapivý“ cenový vývoj, který se odehrál na přelomu 2022 a 2023. „Ještě v prosinci 2022 činila inflace za rozhodné období 3,1 %, zatímco v lednu 2023 to bylo 11,5 %,“ uvádí mimo jiné materiál, který Ústavnímu soudu předložil kabinet Petra Fialy (ODS).

Ke snížení valorizace, která důchodce připravila asi o tisíc korun měsíčně, prý přistoupila kvůli „odvrácení hospodářských škod“. Opatření přineslo úsporu již zmíněných 19,4 miliardy korun, v horizontu 30 let by se jednalo o 500 miliard korun.

Jenže podle ANO právě už na konci ledna vznikl právní nárok důchodců na valorizaci v červnu. „Retroaktivita napadených ustanovení spočívá v tom, že napadenými ustanoveními dochází k vyloučení standardních mechanismů valorizace důchodů v mimořádném termínu poté, co na jejich uplatnění již příjemcům důchodů vznikl právní nárok. Tím byla také porušena jejich legitimní očekávání a ústavní princip právní jistoty,“ stojí v návrhu ANO.

Vláda proti tomu kontruje: „Veřejnost byla v dostatečném předstihu seznámena se záměrem vlády postupovat cestou omezení mimořádné valorizace za účelem omezení výdajů na důchody do budoucna a naplnění mezigenerační solidarity.“

Tyto argumenty zřejmě zopakují zástupci obou stran i u soudu. Podle ústavního právníka Jana Kudrny, se kterým ANO konzultovalo svůj návrh, je dobře, že bude zasedat Ústavní soud veřejně. „Je to věc, která si to vzhledem ke svému společenskému dopadu zaslouží. Škoda jen, že je vyloučen přímý přenos,“ sdělil Novinkám a Právu. Předpokládá, že rozhodnutí soudu padne v řádu týdnů.

„Rozhodující jsou přirozeně argumenty obsažené v samotném podání, ale vystoupení svědků a prezentace stanovisek soudem oslovených institucí může vše dokreslit. Nejpodstatnější je otázka, zda vláda může činit kroky k nenaplnění zákona v okamžiku, kdy podle něj nastaly podmínky pro provedení valorizace ve stanovené výši. Tedy zda v této věci bude připuštěna retroaktivita práva v neprospěch příjemců všech druhů důchodů, a navíc kompenzací za pracovní úrazy a nemoci z povolání,“ dodal.

Ústavní soud se už návrhem ANO zabýval nejméně čtyřikrát na pravidelných neveřejných poradách. Kromě zmiňovaných svědků si k veřejnému jednání vyžádal stanovisko Národní rozpočtové rady, CERGE CERGE-EI External link icon, České národní banky a Českého statistického úřadu. Zpravodajem byl určen soudce Jan Svatoň.

Průběh vychází ze zákona o Ústavním soudu. Ústní jednání řídí předsedající, který je zároveň předsedou Ústavního soudu, tedy Josef Baxa. Cílem je vyslechnout strany, podobně jako před obecnými soudy. Probíhá na něm i dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky.