Článek
Počítá s tím plán ministerstva spravedlnosti na zpřísnění postihu drobné kriminality, kterým se začne v prvních dvou měsících nového roku zabývat vláda. Jeho součástí je i zavedení registru přestupků, který by obdobně jako trestní rejstřík evidoval méně závažnou trestnou činnost občanů. „Je iluze si myslet, že budeme lépe stíhat přestupky bez jejich registrace,“ uvedl ve středu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Zároveň zdůraznil, že nejde jen o evidenci, ale především celkové zpřísnění trestání přestupků. „Cílem je zpřísnit a zefektivnit boj proti drobné kriminalitě,“ podotkl Pospíšil. Správní orgány, které přestupky projednávají, by měly mít ze zákona povinnost udělovat přestupkovým recidivistům vyšší sankce. V první řadě jde o pokuty, u nichž chce ministerstvo prosadit i v minulosti kritizovaný plán primátorky Řápkové na exekuci sociálních dávek při jejich vymáhání.
Trestná bude recidiva u krádeží, podvodů či výtržností
Tři kategorie přestupků se mají při opakovaném páchání nově posuzovat jako trestné činy. Jde o přestupky proti majetku, tedy hlavně drobné krádeže nebo podvody, přestupky proti veřejnému pořádku, například výtržnosti a přestupky proti občanskému soužití, tedy například urážky a podobně.
Trestnost recidivy u drobných krádeží zrušil začátkem loňského roku nový trestní zákoník. Zloději, jejichž jednotlivý lup nepřesáhne škodu pět tisíc korun, mohou být v současnosti potrestáni pouze za přestupek. V důsledku změny loni opustily brány věznic stovky drobných zlodějíčků a zákon se setkal s kritikou soudců i obchodníků, kteří se obávali, že jim zloději „vynosí pod kabátem“ mnohem více zboží.
Ministerský plán tak v důsledku představuje v podstatě návrat k předchozí praxi platné do konce roku 2009.
Přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému soužití se stanou trestnými činy při třetím spáchání v určitém časovém úseku. O jeho délce nemá ministerstvo ještě jasnou představu. Podle Pospíšila jde o politické rozhodnutí, které musí učinit vláda. V pracovní verzi se hovoří o jednom až čtyřech letech.
Potrestat ano, ale ne vězením
O tom, zda se pachatel počtem svých přestupků již „přehoupl“ do kategorie trestného činu, se správní orgány dozví právě z připravovaného centrálního registru přestupků. „V takovém případě vyhodnotí věc tak, že není příslušným orgánem k jejímu projednání a předá případ státnímu zastupitelství k trestnímu stíhání,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer.
Aby však přísnější trestání přestupců nevedlo k ještě větší vytíženosti již dnes přeplněných českých věznic, chce ministerstvo v návrhu prosadit pro přestupkové recidivisty místo nepodmíněných trestů tresty alternativní, jako jsou obecně prospěšné práce.
Výpis přestupků může žádat i zaměstnavatel
Do centrálního registru přestupků, který by v případě hladkého průběhu schvalování měl být spuštěn v polovině roku 2013, mají mít kromě správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení i samotní přestupci. Podle Pospíšila není vyloučeno, že například někteří zaměstnavatelé tak budou od uchazečů o práci v budoucnosti vyžadovat kromě výpisu z trestního rejstříku jako doklad bezúhonnosti i výpis z registru přestupků.
Registr přitom počítá, stejně jako trestní rejstřík i se lhůtou pro zahlazení dávných přestupků, také o její délce však rozhodne teprve vláda.
Pospíšil sice připustil, že evidence přestupků spadá spíše do kompetence ministerstva vnitra, po dohodě s Janem Kubicem a premiérem Petrem Nečasem (ODS) se však nakonec dohodli na tom, že ji bude spravovat právě resort spravedlnosti. Podle Pospíšila jsou důvody hlavně ekonomické. „Zřízení nového registru by stálo 150 až 200 miliónů korun, my jsme schopni ho zřídit za zhruba 31 miliónů korun,“ uvedl ministr s tím, že evidence přestupků bude technicky napojena na trestní rejstřík. Samotný provoz registru by pak neměl přesáhnout osm miliónů korun ročně.
Celá koncepce zpřísnění postihu opakovaně páchaných přestupků bude podle Pospíšila jednou z priorit ministerstva spravedlnosti pro příští rok. Vyžádá si novelizaci zákona o rejstříku trestů, trestního i přestupkového zákona.
V Česku je ročně spácháno několik set tisíc přestupků, o tom, kolik z nich páchají přestupkoví recidivisté, však chybí přehled.