Hlavní obsah

Za neúčast v teambuildingu nesmí zaměstnavatel odebrat osobní ohodnocení

Novinky, val
Praha

Zaměstnavatel nemá právo snížit nebo odepřít zaměstnanci osobní ohodnocení jen za to, že se například nezúčastní teambuildingových aktivit. Rozhodl tak Nejvyšší soud v případě ženy, jíž zaměstnavatel sebral osobní příplatek poté, co odmítla v rámci teambuildingu spolu s kolegy stavět věž z kelímků a přemisťovat je pomocí zvláštního jeřábu z jednoho stolu na druhý.

Foto: Profimedia.cz

Ne všichni zaměstnanci se chtějí zúčastňovat teambuildingových aktivit.

Článek

Nejvyšší soud tak ve svém únorovém rozhodnutí potvrdil stanovisko Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ženě přiznal nárok na vyplacení 55 tisíc korun jako ušlou mzdu za dobu, kdy jí zaměstnavatel odmítal vyplatit osobní příplatek.

Celý spor odstartoval v roce 2008. Vedoucí oddělení pro řešení mimořádných situací ústeckého krajského úřadu Venuše Kindlová se tehdy odmítla zúčastnit některých her během tmelení kolektivu, například běhat se zavázanýma očima a tahat s kolegy kelímky.

To se však nelíbilo jejímu nadřízenému Aleši Konopáskovi, který se o několik měsíců později rozhodl sebrat ženě osobní ohodnocení ve výši 5500 korun „s odvoláním na dosahované pracovní výsledky“, stojí v rozsudku Nejvyššího soudu. Kromě neplnění teambuildingových aktivit Kindlové vytýkal, že se odmítla účastnit jedné ze vzdělávacích akcí a v jednom případě se vůči němu vyjádřila „neloajálně“.

Musely by se zhoršit pracovní výsledky

Žena, která naopak hovořila o dlouhotrvajícím „šikanózním“ jednání, se obrátila s celou věcí na ústecký okresní soud. Ten však v roce 2011 její žalobu zamítl. Konstatoval, že pracovními výsledky, za které je zaměstnanec ohodnocen, se rozumějí „nejen odborné kvality zaměstnance, ale též jeho kvality osobnostní a lidské, k nimž patří též schopnost týmové spolupráce, umění přijmout kritiku a v neposlední řadě též loajalita k zaměstnavateli“.

Odvolací soud dal však ženě za pravdu, když uvedl, že „žalovaný mohl snížit nebo odejmout osobní příplatek žalobkyni jen v případě významného zhoršení jejích pracovních výsledků nebo snížení rozsahu jejích pracovních úkolů“, k čemuž podle něj v tomto případě nedošlo. [celá zpráva]

Toto stanovisko pak potvrdil i Nejvyšší soud. „I kdyby bylo možné jednání vytýkaná žalovaným žalobkyni skutečně kvalifikovat jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci, mohla by tato jednání mít za následek odnětí osobního příplatku jen tehdy, projevila-li by se ve zhoršení pracovních výsledků žalobkyně,“ konstatoval.

Výběr článků

Načítám