Článek
Ze všech poslanců ODS se na dotaz Novinek k euru otevřeně přihlásila jen Renata Zajíčková. „Přijetí eura sice nemůže být vnímáno jako univerzální řešení vnitřních problémů, jako jsou inflace nebo přemíra byrokracie, přesto v něm vidím důležitý krok pro posílení politické důvěryhodnosti a ekonomické integrace České republiky v rámci Evropské unie,“ řekla Novinkám s tím, že Česko by k zavedení společné měny mělo směřovat.
„Toto rozhodnutí by nemělo být považováno za ‚eurohujerství‘, ale za strategický krok k vylepšení vnímání naší země mezi zahraničními investory a k posílení naší ekonomické stability na globálním trhu. Eurozóna jako jeden z hlavních hospodářských bloků světa nám může nabídnout další ekonomické příležitosti,“ zdůraznila.
Společnou evropskou měnu neodmítá ani poslanec Karel Krejza. Ten uvedl, že „v horizontu deseti let vidí přijetí eura za určitých podmínek za možné“.
Němcová z ODS: Jsem pro euro
Euru se nebrání ani Eva Decroix. „Až bude politická i společenská shoda, jsem pro všemi deseti. Nyní vítám otevřenou debatu. Jen je fajn do ní nechodit s hotovými závěry,“ uvedla.
Někteří mluví neurčitě
Pár dalších poslanců ODS se k euru vyjadřuje neurčitě. Mezi ně patří i premiér a předseda strany Petr Fiala.
„Debata začne mít smysl až ve chvíli, kdy budeme plnit maastrichtská kritéria. Děláme vše pro to, abychom je splnili. Já se k euru stavím neideologicky. Pokud by se ukázalo, že bude výhodné pro Českou republiku, tak se o tom bavme. Pokud se ukáže, že to výhodné není, tak ho nepřijmeme jenom kvůli tomu, že si někdo myslí, že budeme lepší Evropané,“ řekl například v neděli v Partii na CNN Prima NEWS.
Ve středu na tiskové konferenci po jednání vlády ale jasně odmítl, že by se tím jeho kabinet zabýval. „Nedomluvili jsme se na tom, že bychom se v tomto volebním období zabývali otázkou přijetí eura. Takže se do toho nebudu pouštět, respektuji programové prohlášení vlády,“ zdůraznil.
Podobně mluví i ministr financí Zbyněk Stanjura a první místopředseda ODS. „Klíčové je, abychom dali do pořádku veřejné finance a plnili maastrichtská kritéria. Je tedy jedno říkat, zda jsem pro, nebo proti. Byl bych rád, kdybychom během dvou let kritéria plnili. Pak přijde debata a politické rozhodnutí. Ekonomové vidí klady i zápory,“ komentoval v neděli na Nově.
Neurčitě se k tématu staví i poslanec Rudolf Salvetr. „K rozhodování budu chtít znát jasné stanovisko ekonomů,“ upozornil.
Co musí země splnit pro zavedení eura?
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací.
Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Euru jasné ne
Většina zákonodárců z ODS ale zavedení eura v bližší budoucnosti odmítá. Sedmnáct z nich Novinkám napsalo jasné „ne“.
„Nejsem pro přijetí eura. Největším rizikem přijetí je ztráta autonomní monetární politiky, tedy ztráta vlastních makroekonomických nástrojů, které umožňují brzdit inflaci nebo naopak podporovat ekonomický růst podle potřeb naší ekonomiky,“ uvedl například Vojtěch Munzar.
„Nemáme důvod zbavovat se české koruny a rychle přijímat euro,“ řekl Novinkám i Jan Skopeček.
Odmítavě se ke vstupu do eurozóny vyjádřili i Pavel Kašník, Ivan Adamec, Bohuslav Svoboda nebo Libor Turek. „Důvodem je podle mě nedostatečná reálná konvergence ČR k nejvyspělejším ekonomikám EU,“ vysvětlil.
Petr Bendl, Petr Fifka, Martin Major nebo Jan Hofman upozorňují, že Česko zatím nesplňuje maastrichtská kritéria. Podle nich je ale důležité, aby země nejdřív ozdravila veřejné finance.
„Hlavním úkolem vlády je ozdravit českou ekonomiku. To bude konečně znamenat i splnění maastrichtských kritérií, která jsou podmínkou pro přijetí společné měny,“ přidal se i poslanec a ministr dopravy Martin Kupka.
„Euro bychom měli přijmout tehdy, kdy to pro nás bude výhodné. V tuto chvíli vnímám, že tomu tak není,“ podotkl Stanislav Blaha.
Jan Bureš upozorňuje, že pro zavedení eura v dohledné době nevidí důvod. „Hlavní argumenty firem jsme vyřešili tím, že tuto chvíli již mohou účtovat a také vyplácet mzdy v eurech (a dalších měnách). Proto nechápu, proč se zbavovat důležitého nástroje pro ovlivňování naší ekonomiky, dostane-li se do problému,“ zdůraznil.
Fiala: Přijetí eura v tomto volebním období řešit nebudeme
Vstup do eurozóny „není na pořadu dne“ ani podle Víta Vomáčky. Ten ale zároveň vítá, že se o věci diskutuje. Podobně se pro Novinky vyjádřila i Jana Bačíková nebo Pavel Staněk. Ten však uznal, že si myslí, že čas pro přijetí eura nastane.
Odmítavě se ke společné evropské měně staví i Václav Král. „Na vlastní měnovou politiku nesmíme rezignovat, pomáhá vyrovnávat se zejména s inflací. Již dnes máme víc než dost vlastních dluhů, po vstupu do měnové unie by k nim ještě přibyly nezodpovědné dluhy stávajících členů,“ zdůraznil s tím, že euro Česku navíc nepomůže ani k oživení hospodářského růstu.
Rychlé přijetí eura nedoporučuje ani Karel Haas. Ten stejně jako jeho kolegové varuje před ztrátou samostatné měnové politiky státu. Přijetí eura by podle něj navíc bylo nákladné jak pro stát, pro bankovní sektor, tak i pro celý soukromý sektor.
K otevření debaty o přijetí eura vyzval prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou,“ řekl s tím, že společná měna je pro naši malou, otevřenou ekonomiku „logickou budoucností“.
K přijetí eura se kloní i vládní strany TOP 09, STAN, KDU-ČSL i Piráti. Proti jsou opoziční hnutí ANO a SPD.