Článek
Pracovníci institutu zpovídali v říjnu celkem 1029 obyvatel ČR starších patnácti let. Hned 73 procent z nich uvedlo, že zločinci by u nás měli být trestáni přísněji než dosud. Nejčastěji se k tomuto názoru podle výzkumníků kloní ženy, senioři, lidé jen se základním vzděláním a také obyvatelé částí obcí a měst, kteří se v místě jejich bydliště necítí bezpečně.
„Češi se i ve srovnání s jinými zeměmi dlouhodobě ukazují jako národ, který upřednostňuje v otázce řešení kriminality především přísné tresty,“ uvedl v tiskové zprávě ministerstva a institutu jeden z autorů výzkumu Jan Tomášek s tím, že jde o očekávaný výsledek i vzhledem k obdobným závěrům dřívějších výzkumů.
Pro přísnější trestání jsou podle něj především lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že kriminalita v Česku za posledních deset let stoupla. Policejní statistiky však hovoří o opaku. Loni čeští policisté zaznamenali celkem 173 322 trestných činů, což značí pokles o cca 8000 skutků ve srovnání s rokem 2023. A je to dokonce o zhruba 115 tisíc trestných činů méně než před deseti lety, kdy jich bylo 288 660.
„Pro většinu lidí jsou hlavním zdrojem informací o kriminalitě média. I když se v nich občas objeví informace o kriminálních statistikách a aktuálních trendech, dominují zprávy o konkrétních, většinou závažných násilných trestných činech. To v lidech může vzbudit obavy, že jsou četnější než ve skutečnosti,“ podotkla k tomu spoluautorka výzkumu Lucie Háková.
Jednou z příčin mínění tří čtvrtin dotázaných o nutnosti ukládat přísnější tresty je podle zástupců institutu přesvědčení lidí, že vyšší sankce zajistí výrazné snížení počtu spáchaných skutků.
„Takové představy jsou ale nereálné,“ míní s odkazem na další výsledky výzkumu jeho autoři s tím, že podle Tomáška většina studií odstrašující efekt přísných trestů nepotvrzuje, a to ani u potenciálních, ani u skutečných pachatelů.
Ostatně i hned 33 procent dotázaných konstatovalo, že nejsou přesvědčeni o účinku vyšších trestů tak, aby zločinci s kriminálním jednáním nadobro skončili. Ani samotný pobyt za mřížemi podle 44 procent účastníků výzkumu nepřinese nějakou nápravu odsouzených, ale spíše je utvrdí v pokračování života mimo meze zákona.
„U pachatele, který je odsouzen k trestu odnětí svobody, se výrazně zvýší pravděpodobnost, že se do něj v budoucnu vrátí,“ potvrdil i na základě statistik názor respondentů Tomášek.
Polovina dotazovaných si také myslí, že k trestné činnosti vedou zejména nepříznivé životní podmínky, jako je špatná výchova v rodině, chudoba nebo nezaměstnanost. Dvě pětiny (42 procent) pak souhlasily s tvrzením, že pachatelé se mohou napravit, pokud se jim dostane vhodné pomoci a příležitosti znovu se začlenit do společnosti. Autoři výzkumu míní, že tento optimismus je na místě.
„Pokud sledujeme rozsáhlé vzorky pachatelů po mnoho let, dojdeme vždy k závěru, že naprostá většina z nich kriminálního chování dříve nebo později zanechá. Nejčastěji se jim to dokonce podaří dříve, než dosáhnou třicátého roku života,“ poznamenal kriminolog Tomášek.
Náprava však podle něj není důsledkem trestního systému v ČR, ale životních změn u kriminálníků, ať už v podobě založení rodiny či nalezení smysluplné práce.
