Článek
Rozhodnutí antimonopolní úřad úřad vydal 20. července a nyní okolnosti tendru a podnětů posuzuje, na což má 60 dní. „S ohledem na nutnost zajistit účel řízení, úřad uložil zadavateli předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na tuto veřejnou zakázku,“ sdělila serveru iRozhlas.cz, který informaci ve čtvrtek přinesl, mluvčí ÚOHS Milena Marešová.
Úřad opatření vydal v návaznosti na námitky dvou zbrojařských firem LPP, s. r. o., a Colt CZ Defence Solutions vůči zadávacím podmínkám. Firmy tak učinily na začátku června.
Ministerstvo obrany ústy mluvčí Simony Cigánkové Novinkám rozhodnutí potvrdilo, blíže se ale s ohledem na běžící řízení vyjadřovat nechtělo.
Do Česka dorazily první americké armádní vrtulníky
„Protože výběrové řízení stále probíhá, nelze k němu poskytovat podrobné informace. Lze jen potvrdit, že zakázka je skutečně aktuálně v šetření ÚOHS a ministerstvo obrany poskytuje v tomto řízení maximální součinnost. Po vydání verdiktu antimonopolního úřadu rozhodneme v návaznosti na výsledek o dalších krocích,“ uvedla Cigánková.
O výměně zastaralých a již technicky nevyhovujících vozidel Land Rover Defender 130 Kajman, které chrudimští výsadkáři používají od roku 2009, se diskutuje roky. Až v říjnu loňského roku resort přistoupil k vypsání tendru na 159 lehkých útočných vozidel v předpokládané hodnotě 5,6 miliardy korun.
Problémy už od počátku
Nyní pozastavený tendr se potýká s problémy už od své rané fáze. Již před dvěma lety Novinky upozornily na možný střet zájmů Františka Šulce, dlouholetého poradce a nyní prvního náměstka ministryně Jany Černochové (ODS), v souvislosti s jeho tehdejšími vazbami na zbrojaře Jiřího Sauera a jeho LPP, které o tendr jevilo od počátku zájem a nyní patří k jednomu ze dvou stěžovatelů u ÚOHS. Ministryně, i sám Šulc, však jakýkoliv vliv na tendr i případný střet zájmu opakovaně a dlouhodobě odmítají.
Z předběžného průzkumu trhu provedeného v roce 2020 vyplynul zájem dvanácti firem nabízejících 14 strojů. Po zveřejnění zadávacích podmínek potenciální dodavatelé zavalili ministerstvo stovkami připomínek na nejasnost či údajnou nesplnitelnost požadavků resortu. Výsledkem pak letos v červnu bylo, že nabídky podala jen hrstka firem, které původně měly zájem. Ze zahraničních firem tak neučinila ani jedna, stejně tak jako zmíněná LPP, které vadí kritérium nejnižší cenové nabídky.
„Nebudeme se účastnit soutěže, protože tím bychom podporovali rozhodnutí, že se vojákům dostane nejnižší cenová nabídka, která nemusí garantovat to, že vojáci dostanou to, co potřebují. Já jako bývalý voják a velitel pozemních sil se pod takovou nabídku podepsat nemůžu,“ řekl v dubnu ředitel společnosti Miroslav Žižka, který z armády odešel v roce 2017.
Podle dostupných informací mají zájem firmy Tatra Defence Vehicle a firma Dajbych s militarizovanými Toyotami Land Cruiser s názvem Gepard, Omnipol s vozidlem na platformě Mercedes G a státní podnik Vojenský technický ústav s vozidlem Renault Sherpa.
Zbrojařská firma brojí u ÚOHS proti uzavřené smlouvě na BVP za 60 miliard
Jak výsledek přezkumu antimonopolním úřade dopadne, tedy zda resort bude moci pokračovat v tendru, nebo bude muset dojít ke změnám v zakázce, nelze podle mluvčí ÚOHS Marešové nyní předjímat. Jisté však je, že výsadkáři si zřejmě na obměnu svých strojů počkají o nějakou dobu déle.
ÚOHS se kromě této armádní zakázky nyní zabývá, jak na konci června upozornily Novinky, také nákupem 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 za téměř 60 miliard korun. Úřad posuzuje návrh společnosti Defence Export na zákaz plnění smlouvy, jelikož společnost se například domnívá, že resort měl uzavřít smlouvu v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.