Vojtěch: Elektronizace zdravotnictví je klíčem ke zkrácení čekacích dob

První je finanční stabilizace systému. Už jsem předložil zákon, který přerozdělí rezervy zdravotních pojišťoven, zhruba osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny dostanou menší pojišťovny. Je to akutní opatření pro tento rok, zároveň ale chystáme legislativu, která rozdělování peněz bude řešit do budoucna. Chceme v ní klást větší důraz na dohody o cenách péče mezi lékaři a nemocnicemi na jedné straně a pojišťovnami na straně druhé.

Druhou prioritou je reforma ochrany veřejného zdraví. O tom se diskutuje velmi dlouho a zatím bez výsledku. Dal jsem si závazek, a máme to i v prohlášení vlády, že vytvoříme zcela novou moderní instituci pro veřejné zdraví tak, jak ji známe v řadě západních systémů zdravotnictví.

Bude to největší reforma tohoto systému za posledních sto let. Současný systém se čtrnácti krajskými hygienickými stanicemi, Státním zdravotním ústavem a dalšími zdravotními ústavy je hodně rozdrobený. A ukázalo se, zejména v krizových situacích, že to není optimální.

Chceme vytvořit novou instituci, která bude ústředním orgánem pro ochranu veřejného zdraví. Měla by do sebe začlenit všechny současné instituce, které se tomu věnují. Bude centrálně řízena a bude řešit krizové situace, ale i epidemie infekčních nemocí, například to, co jsme teď zažívali se žloutenkou typu A. Zároveň by se tato instituce zabývala chronickými nemocemi, obezitou a podobně. Podobně jako třeba německý Institut Roberta Kocha.

Věřím, že se nám to v tomto volebním období podaří dotáhnout.

Ještě tento rok chci začít řešit kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků. Máme řadu vysokoškolsky vzdělaných zdravotníků, kteří ale nemohou řadu věcí provádět samostatně, přestože by pro to měli kvalifikaci. Nejsou to jen všeobecné sestry, ale třeba také lékárníci i další profese, kteří by se mohli víc podílet na primární péči.

Není to tak, že bychom se neviděli. To určitě ne… Potkáváme se na různých fórech už delší dobu. Ale já se setkávám s řediteli všech sedmi zdravotních pojišťoven. Není na místě preferovat jednu, i když je největší. Pro mě jsou všechny zdravotní pojišťovny v systému důležité a já se budu scházet se všemi řediteli tak, abychom věci řešili společně.

Já bych to teď nechal bez komentáře. Je to skutečně na správní radě, jak vyhodnotí působení pana Kabátka ve funkci.

Mladí praktici jsou pro mě klíčová skupina. V rámci reformy primární péče, kterou jsem začal už za svého předchozího působení na ministerstvu, chci posílit roli praktických lékařů. A k tomu potřebuji získávat mladé praktiky, protože - jak správně říkáte - doktoři této odbornosti výrazně stárnou.

První krok už jsme udělali: posílili jsme kapacity lékařských fakult. Více lékařů tedy už máme a teď je musíme dostat do regionů. A to je otázka právě rezidenčních míst. Budu usilovat o to, aby se dotace zvýšila. Není to ale jenom otázka státního rozpočtu, ale je třeba využít také fondy zdravotních pojišťoven.

Pojišťovny nově vytvořily fond obecně prospěšných činností. Z toho můžou přidat peníze právě na přípravu mladých praktiků. Už jsme o tom s pojišťovnami začali mluvit. Mohla by se zvýšit finanční podpora v hůře dostupných regionech, aby to absolventy fakult motivovalo.

Takže bychom měli částky diferencovat právě podle dostupnosti péče v regionech.

Některé kraje už pobídky poskytují. Zaměřují se na zázemí pro mladé lékaře, protože ne všechno se dá řešit penězi. Pokud mají mladí někde pracovat a usadit se tam, tak potřebují, aby tam jejich partner měl práci, aby tam jejich děti měly školu, aby tam byla kvalitní infrastruktura - tedy zázemí pro celou rodinu.

Problém je v tom, že čekací doby nejsou nijak mapovány. A pokud něco nemáte zmapováno, těžko to můžete usměrňovat a zkracovat.

Například elektronické žádanky o specializovaná vyšetření, laboratoře nebo rehabilitace začínají teď fungovat na dobrovolné bázi. Pokud ovšem mají e-žádanky, podobně jako v minulosti e-recepty, přinést efekt, musí být plošné a povinné. Chci připravit novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která e-žádanky zavede povinně, a to od 1. ledna 2028. 

Pak budeme schopni sledovat čekací doby na vyšetření skutečně v reálném čase. E-žádanka nám ukáže, kdy ji lékař vydal a kdy se pacient na vyšetření skutečně dostal. Získáme tím robustní data o celém systému a budeme moci čekací doby měřit. A díky tomu rozšiřovat kapacity tam, kde teď nestačí.

Chceme také tlačit na poskytovatele, aby lépe využívali drahé přístroje, protože se stává, že například magnetickou rezonanci využívají pouze v jednosměnném provozu. To bychom chtěli řešit přes přístrojovou komisi, aby byly přístroje maximálně vytížené a pacienti se díky tomu k vyšetření dostávali rychleji…

Do září. Dalším krokem po elektronické žádance bude povinnost vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. To je podmínka úspěšné elektronizace zdravotnictví. To by mělo být od ledna 2029. 

Budou takzvaně obíhat data, a ne pacient s papíry. Když pacienti navštěvují několik různých poskytovatelů od praktických lékařů až po nemocnice a nejsou sdílena data, způsobuje to problémy a péči to prodražuje. Často proto, že se provádějí duplicitní vyšetření, například krve.

Reformu jsme zahájili za naší předchozí vlády. Začala vznikat centra duševního zdraví, vzniklo jich přes 30. Pak to bohužel spíš stagnovalo.

Chceme dál posilovat komunitní péči. Budovat další centra duševního zdraví s mezioborovými týmy: psychiatři, psychologové, sociální pracovníci. V tomto volebním období jich chceme vytvořit řekněme další desítky, aby se zlepšila dostupnost péče, hlavně v regionech.

Chceme se výrazněji zaměřit také na duševní zdraví dětí a adolescentů, protože u nich psychické problémy rychle přibývají. Proto začnou vznikat i dětská centra duševního zdraví. A chceme, aby přibylo akutních lůžek dětské péče v nemocnicích.

Debatujeme o tom s ministrem školství a plánujeme společně podporovat prevenci na školách. S včasným záchytem problémů by měli pomoci školní psychologové.

Kvůli koordinaci znovu vznikla Rada vlády pro duševní zdraví, v níž jsou i zástupci dalších resortů. Není to jenom zdravotnictví a školství, ale také odborníci z ministerstva práce a sociálních věcí nebo spravedlnosti, které řeší třeba soudem nařízenou léčbu na psychiatrii. Slibujeme si od toho, že problémy, které jdou napříč resorty, budou lépe řešeny.

Cíle té vyhlášky jsou správné: aby ve školních jídelnách bylo zdravější jídlo, připravené hlavně z čerstvých surovin, s menším množstvím cukru a soli. Je to potřeba pro prevenci chronických nemocí. Správné je také omezení polotovarů a slazených nápojů.

Plánuje k této změně kulatý stůl, kde budou - mimo jiných - zástupci jídelen, které už ve zkušebním provozu podle ní vaří. A budeme řešit, jestli všechno, co v té vyhlášce je, v praxi také funguje.

Cílem není tu vyhlášku zrušit, ale spíše hledat cestu, aby byla v praxi realizovatelná ve všech jídelnách.

Ano, ale musíme si to vyslechnout právě od lidí z praxe. Třeba jaké mají množství odpadu z jídla.

Vedli jsme o tom s panem premiérem a s panem ministrem školství debatu. A výsledkem je právě onen kulatý stůl. Budou tam také zástupci Státního zdravotního ústavu, který vyhlášku připravoval. A budeme hledat nějakou cestu.