Vojenští policisté budou na Ukrajině vyšetřovat válečné zločiny, schválili poslanci

„Konflikt na Ukrajině je zjevně provázen válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti,“ komentovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Je to velmi prestižní záležitost pro Českou republiku, protože jak víme například z válečných bojů, které probíhaly na území bývalé Jugoslávie, činnost těchto policistů a vojenských složek je důležitá,“ zdůraznila.

Vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působit budou zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ale ne nepřetržitě. Nasazení týmu se předpokládá několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů.

Mise by měla trvat do konce příštího roku. Letošní náklady se odhadují na 12,4 milionu korun, příští rok na 17,2 milionu korun.

„Válka není důvod ani omluva pro páchání zvěrstev na lidech a jejich právech. Proto musíme podpořit vyšetřování, které provádí Mezinárodní trestní soud v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jsme signatáři Římského statutu a jsme jím dobrovolně vázáni,“ řekl Novinkám zpravodaj tisku Josef Flek (STAN).

ICC hodlá stíhat za válečné zločiny podle dřívějších informací listu The New York Times minimálně ve dvou případech. První se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Kvůli tomu už ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“.

Druhý případ se týká ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty. Rusko to odmítlo s tím, že míří na vojenské cíle.

Mezinárodní trestní soud soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci vedle Ruska nepřistupují například ani Spojené státy.

V Nigeru budou čeští vojáci působit jako instruktoři a poradci při budování tamních obranných kapacit do konce roku. Mise, jejímž podnětem byla žádost nigerského prezidenta, má stát 162 milionů korun.

„O tuto misi požádal náčelník generálního štábu. Zde je důležité myslet na to, že na oblast Sahelu nesmíme rezignovat. Je to prevence proti terorismu a proti nekontrolované migraci,“ komentovala Černochová.

České speciální síly v poslední době v oblasti Sahelu působily, a to v Mali. Ze země se ale stáhly loni poté, co se zhoršily vztahy mezi Mali a Francií a protiteroristická operace Barkhane byla ukončena. Čeští vojáci na konci loňského roku odešli i z výcvikové mise EU v Mali.